Nepál - nejvyšší hora světa a safari II.

Text: Perfect Woman
14. června 2010 | 13:54

Máme zde druhý díl cestování po malé zemi jménem Nepál. Prima Žena vám ráda přiblíží, krásy a zákoutí malé země, která odděluje Indii od Tibetu.

Hory, které vydělávají

Co by byl Nepál bez Himálaje? Jen další zapomenutá zemička třetího světa, kde každodenní život znamená boj o pitnou vodu, trochu úrodné půdy a střechu nad hlavou. Everest v čele dalších osmitisícovek však láká turisty a zemi přináší nemalé zisky. Bohužel valnou většinu z nich zdejší obyčejní lidé nevidí. „Kam jdou všechny ty peníze, co musí horolezci zaplatit, aby je pustili na Everest?!“ rozčiluje se Mahesh Joshi, nepálský byznysmen, který má v Káthmándú cestovní agenturu a pravidelně jezdí do Evropy.

Jiný podnikatel, Sharad Parajuli, jež se mimo svůj obchod věnuje i charitě a vede soukromou zdravotnickou organizaci Himalayan HealthCare, mu přizvukuje: „Nepál není bídná země, je to bídně řízená země.“ Obyčejní lidé jsou tu bohužel většinou zaslepení. Vidí svoji chudobu a bílé cestovatele utrácet celé jmění za jedinou večeři. Nejde jim to do hlavy. To, co je pro ně měsíční plat, jsme ochotni zaplatit za hodinku zábavy – doslova! „Zdejší lidi to nabádá k tomu myslet si, že na Západě rostou dolary na stromech,“ uvažuje Mahesh a dodává: „Je jim potřeba otevřít oči, aby pochopili, že když z tohohle bohatství chtějí něco pro sebe, musí se snažit, musí se naučit myslet ekonomicky, pochopit potřeby turistů a vydělat na jejich zájmu.“

Mahesh Joshi svoji cestovní agenturu řídí, ale když má chuť a čas, neváhá se vydat do nejvyšších hor světa jako průvodce. Práce to dnes není zdaleka tak těžká, jako tomu bylo před pár desítkami let. V národních parcích, kam se platí povolenka a kde je na každém rohu ubytovna či občerstvovna, jsou cesty vyšlapané a ztratit se tu prakticky nedá. Dokonce i když jde člověk sám, nebezpečí mu prakticky nehrozí.

« předchozí strana 1 2 další strana »