Na svah!
Text: p.w.
30. října 2008 | 10:36
Dávno už neproháníme prkýnka pouze na českých a moravských horách. V čem je lyžování na zahraničním sněhu větší terno - a co je lepší u nás doma? A na co byste rozhodně neměli zapomenout, než se začnete předvádět na kopci?
Všude dobře, doma…
Největším rozdílem mezi domácím a zahraničním lyžováním jsou patrně fronty. Přestože na maso nebo na škodovky už se u nás fronta nestojí a pořadník nesepisuje, na vleky stojíme pořád. Lyžování se věnuje tak velká část populace, že kapacita vleků jednoznačně nestačí. A tak často většinu víkendu na horách prostojíte u vleku.
V Alpách se fronty nestojí, a tak můžete rekreačním stylem najezdit s kopce dolů desítky kilometrů denně. Kromě toho rozdíl mezi stoletými českými kotvovými a talířovými vleky a třeba rakouskými lanovkami je značný - v Rakousku vás večer bolí nohy pouze z jízdy dolů, nikoli nahoru.
České areály rok od roku zdražují, většinou aniž by nějakým způsobem zkvalitňovaly nabídku služeb. Jediným plusem posledních let je, že se ve Špindlu přestalo platit za parkování. Na první pohled je však tuzemské lyžování pořád ještě levnější než zahraniční. To pokud jedete na jeden, dva dny.
Při delším pobytu stačí spočítat, kolik si můžete za stejné peníze užít u nás a kolik jinde. Kupujete-li si pobyt v Rakousku, Itálii nebo Francii, získáte balíček slev. Ten se vztahuje na důstojné ubytování s vlastním sociálním zařízením, na bazény, kluziště, skibusy, sportovní centra a samozřejmě na lanovky. Za tohle všechno na stejné úrovni byste u nás zaplatili přinejmenším stejnou částku, přičemž byste pořád stáli fronty na vleky.
V českých horách jsou zase levnější permanentky. Dostupnost ze všech koutů republiky činí maximálně dvě hodiny. Vzhledem k blízké vzdálenosti nemusíte platit za nocleh. Pro jedince žhavé na seznámení je malá pravděpodobnost, že by u vyhlédnutých protějšků narazili na jazykovou bariéru.
« předchozí strana 1 2 3 další strana »










