Au-pair – služkou místo kariéry II.
Text: Andrea Zkušená
1. srpna 2010 | 14:07
Jak dopadl příběh Magdy? Našla svou vysněnou rodinu, nebo raději za vyšší plat pracovala jako prodavačka v bufetu?
Hodnocení: 
Podobné články
Než se Magda dostala do rodiny, ve které je dnes, chvíli to trvalo. Obrátila se se stížnostmi na agenturu, která jí podle dohody a slibů dohodila jiný přechodný domov. „Byl to rozvedený muž, od rána do večera v práci, vlastně podobné podmínky jako předtím, jen míň emocí a víc práce,“ vypráví Magda. „Sice mi nevytýkal, že jsem něco mohla udělat mnohem líp, zato toho víc vyžadoval. Třeba hlídání dětí, které je v Británii známé jako ,babysitting‘, jsem namísto domluvených dvou dní v týdnu měla pomalu každý večer.“
Au-pair v Anglii není vnímána jako zaměstnankyně, což má své výhody i nevýhody: nemusíte se nikde hlásit, platit daně ani nic podobného. Na druhou stranu s rodinou neuzavíráte žádnou právně platnou smlouvu, a tak cokoli, co vám rodina provede, jí projde až do chvíle, kdy se prostě nerozhodnete odejít.
„Celé to asi vyzní hrozně negativně,“ směje se Magda a rychle dodává: „ale tak to není! Být au-pair v té správné rodině je vážně super!“
Hon za prací
Pokud budete rodinu poctivě vybírat, ušetříte si trable, které měla Magda, než se dostala k té své. Po opětovném zklamání se mladá žena rozhodla pracovat. Jako au-pair dostanete 60 až 120 liber týdně, a když kolem sebe vidíte číšnice a prodavačky, které pracují za šest liber na hodinu, přijdete si takřka méněcenně. „Jestli mezi ,přistěhovalci z Východu‘ existuje nějaká hierarchie, tak au-pair je ve všeobecném povědomí nejníž,“ přiznává Magda, kterou zlákala vidina, že by si mohla něco vydělat a snad i něco ušetřit.
« předchozí strana 1 2 3 další strana »
