Můj muž je gambler II.

Text: Mgr. Eva Gelatková
29. srpna 2010 | 14:00

Paní Eva se nám svěřila s tím, že její manžel je gambler. A jak vidí problém Mgr. Eva Gelatková?

Hodnocení:

Tiskni článek Pošli článek

Podobné články

• Láska hory přenáší. Skutečně?
• Můj muž je gambler

Pošli článek

Váš e-mail:

E-mail přijemce:

Odeslat

Závislost si nevybírá. Do svých tenat vláká vysokoškoláka stejně jako vyučeného kuchaře a neřeší, zda jste boháč, či zda sotva vyjdete s výplatou. Každého však stejně spolehlivě pošle ke dnu, rozdíl je jen v tom, že někdo narazí dřív, jinému to trvá trochu déle.  A cesta zpátky je vysilující maraton s nejistým výsledkem.

Průšvih jako průšvih

Gambling, či chcete-li chorobná závislost na hře, je stejně nebezpečnou závislostí jako ta na alkoholu nebo drogách, i když se možná na první pohled jeví jako méně nebezpečná. Nenechte se zmást. Její průběh, projevy i fatální konce závislých jsou si velmi podobné. Ve své praxi často slýchám od žen, které měly tu smůlu, že mají takového partnera doma: „On naštěstí nepije, jen hraje.“ Ve výsledku je obojí ale stejně velký průšvih. Člověku závislému na čemkoli se bohužel nedá věřit, i když své sliby v daném okamžiku třeba i myslí vážně.

Ve chvíli, kdy začne bažit po své droze, jde všechno stranou, žena, děti, majetek, i jakákoli myšlenka na budoucnost. Prioritní je ukojit touhu. Pak následuje chvíle vystřízlivění, kdy se „závislák“ nějaký čas kaje, slibuje, že vše napraví a pak do toho zase spadne. Je to stále se opakující kolotoč, v němž nejvíc trpí jeho nedobrovolní pasažéři - manželka a děti. 

Jak z toho ven?

Milá paní Evo, je velmi důležité, že váš muž přistoupil na léčení. Sama jste už ale na vlastní kůži pocítila, že sliby závislého člověka nemůžete brát příliš vážně. A v žádném případě nemůžete doufat, že by se dokázal závislosti zbavit sám. To, že souhlasil s alespoň ambulantní léčbou, je krok kupředu, obávám se však, že po pěti letech závislosti to nebude stačit. Vlivů, které ho mohou snadno zlákat zpátky ke hře (stačí prchavý okamžik, záblesk toho, že se něco nezdařilo, a už se zase veze), je kolem něj příliš mnoho a ambulantní léčba nemůže být natolik intenzivní, aby byl dostatečně „hlídán“.

« předchozí strana 1 2 3 další strana »