10 otázek pro Martinu Kaderkovou

Text: Jana Micková
2. září 2011 | 13:00

Před jedenácti lety Martina Kaderková stála u zrodu Nadačního fondu Českého rozhlasu. Tehdy ještě netušila, jak moc jí práce s nevidomými změní život.

Martino, vy jste s Nadačním fondem Českého rozhlasu od samého počátku?

Ano, nyní v prosinci to bude jedenáct let. Pamatuji si přesně ten sváteční okamžik, kdy se podepisovala zakladatelská listina u notáře… Vypadá to jako dlouhá doba, ale pravda je, že to strašně rychle uteklo. Připadá mi to jako včera, přitom je to téměř třetina mého života.

Bylo ze začátku těžké sehnat partnery?

Snadné to nebylo. Myslím, že každý začátek je obtížný, zvláště když začínáte od nuly. Pro nadaci to, myslím, platí dvojnásob. Nestačí jen chtít pomáhat. Nestačí ani to, že vymyslíte zajímavý projekt. Musíte si získat důvěru lidí – nejprve partnerů, kteří do toho s vámi půjdou, a pak široké veřejnosti. Musíte jim dokázat, že plníte sliby, že vaše pomoc končí tam, kde má. Že to, co děláte, má smysl. V zahraničí obvykle vznikají nadace, které se již zakládají s velkým nadačním jměním, nadační příspěvky se pak rozdělují z úroků. Tady to bylo naopak… Český rozhlas chtěl pomáhat, dal nám kancelář a něco málo do začátku, peníze na rozdělení potřebným jsme však museli získat jinde, od dárců. Teprve pak jsme měli co rozdělovat. To vše s minimálními provozními náklady.

Pamatuji si, jak mi ředitelka Konta Bariéry úplně v počátku říkala „Martinko, musíte se obklopit lidmi, kteří vám budou pomáhat…“ Na to často myslím. Nadační fond Českého rozhlasu dlouhá léta fungoval s minimem zaměstnanců, ani dnes nás není mnoho na to, kolik projektů máme. Vždycky však kolem nás fungoval velký okruh lidí – dobrovolníků odborníků, kteří něco umí, něco, co by stálo jinak strašně moc peněz, a ti nám trpělivě pomáhají… Třeba Nikola, bratr Anety Langerové, to je téměř nenahraditelný člen Světluščího týmu, náš grafik Dominik Herr, dokumentaristka Olga Špátová, celá naše grantová komise, webmaster Ondra, v prvopočátcích to byl Filip Smoljak, se kterým jsme vymysleli název Světlušky… Těch lidí je opravdu mnoho. Bez nich by Světluška byla někde na začátku cesty, možná by i zabloudila. Kdo ví.


Vaše činnost se postupně rozrůstá. Co všechno teď padá na vaše bedra?

V současné chvíli nás nejvíce zaměstnává příprava již devátého ročníku celorepublikové sbírky pro nevidomé. Blíží se totiž 7. září a to je Den, kdy Světlušky září. Každý rok se snažíme přijít s něčím novým. Myslím, že letošní sbírkové předměty, které budou naši dobrovolníci v kostýmu broučka prodávat - píšťalka, kuličková hra a náramek, potěší děti i dospělé.

Také mám velkou radost, že se letos k patronce Světlušky Anetě Langerové připojí téměř 30 hereckých, zpěváckých a moderátorských osobností, aby svítily se Světluškou. Obléknou si světluščí tričko a společně s dalšími šesti tisíci dobrovolníků se budou snažit naplnit lucerničku Světlušky, aby pak mohla po celý následující rok pomáhat tam, kde je potřeba. V Praze je potkáte na Andělu a Na Příkopě, kde bude mít Světluška speciální stánek. Např. píšťalku od Pavla Lišky si můžete koupit ve 14:30 na Andělu. Dalšími, kdo přijdou pomáhat je např. Ondra Brzobohatý, Saša Rašilov, Vanda Hybnerová, Bára Hrzánová, Klára Issová, Jolana Voldánová… Je jich skutečně mnoho. Aneta Langerová bude zpívat v tentýž den v Jičíně na Pohádkovém festivalu s nevidomými dětmi, aby všem Světluškám poděkovala…

Na 9. listopadu připravujeme další benefiční koncert Světlo pro Světlušku, který bude opět živě přenášet ČT1 a ČRo1 - Radiožurnál. Světluška s Anetou pozvaly celou řadu zajímavých hostů, zmíním jich jen pár: Vojta Dyk a Adéla Banášová, kteří budou koncert moderovat, Jiřina Bohdalová, Simona Stašová,  David Koller, Anna K, David Koller, Matěj Ruppert,  Kašpárek v rohlíku… Samozřejmě nebudou chybět nevidomé děti a veliký světluščí sbor, který bude všechny interprety doprovázet. Všechna hudební vystoupení se připravují speciálně pro tento večer a nikde jinde je neuslyšíte. Takže nezapomeňte a nalaďte si nás 9. listopadu od devíti hodin buď na programu ČT 1 nebo na Radiožurnálu. Bude to stát za to, to vám mohu slíbit.

Nad novými projekty stále přemýšlíme a už teď mohu prozradit, že na jaře vyjede do regionů ČR ale i Slovenska jedinečný autobus s Kavárnou POTMĚ na kolech a taky chystáme na jarní měsíce Běh pro Světlušku POTMĚ.To nejdůležitější, čemu se věnujeme průběžně po celý rok, je pomoc nevidomým. Světluška loni rozdělila více než 9 milionů korun. Peníze na projekty neziskových organizací se rozdělují ve velkém grantovém řízení v počátku roku, jednotlivci se však na nás obrací každý den. Pečlivě jejich žádosti ověřujeme a snažíme se pomáhat tak, aby naše pomoc měla smysl, aby nebyla jen záplatou, ale umožnila člověku, který nevidí, návrat do života.


Proč se centrem vaší pozornosti stali právě nevidomí?

To je jednoduché. Český rozhlas je zvukové médium, pro nevidomé vysílá řadu specializovaných pořadů. Těžce zrakově postižení lidé patří k nejcitlivějším a také nejvěrnějším posluchačům. To, že se Nadační fond Českého rozhlasu rozhodl pomáhat nevidomým, je jen další krok v tom, co již rozhlas pro nevidomé dělal. Navíc v té době neexistovala žádná nadace, která by se specializovala výhradně na pomoc nevidomým.

Čí byl nápad na Kavárnu POTMĚ?

V roce 2006 nás oslovil MFF Karlovy Vary, abychom se stali součástí festivalu. Přemýšleli jsme, jak nejlépe lidem přiblížit, kdo vlastně Světluška je, proč tu je. Filmoví fanoušci přijeli do Karlových Varů za vizuálním zážitkem, ale ve světě, do kterého jsme je zvali, nehraje vizuálno žádnou roli. Tehdy mě napadlo postavit na Divadelním náměstí improvizovanou kavárnu, ve které budou obsluhovat nevidomí a bude v ní černočerná tma. Nápad to byl odvážný, na realizaci zbývaly dva měsíce, neměli jsme partnery, ani tým nevidomých, který by uměl obsluhovat a vařit kávu na profesionálních strojích. Měli jsme jen odhodlání a spoustu energie. A taky Anetu, která nás povzbuzovala a přijela do Varů zazpívat s nevidomými dětmi na open-air koncertě, aby Světlušku podpořila.

Ještě v den slavnostního otevření jsme byli všichni plni napětí, jestli to dokážeme. Dnes si říkám, že když člověk neví, jaké překážky jsou před ním, snáze se do věcí vrhá po hlavě a myslím, že to je vlastně dobře. Bez toho by nevznikla řada skvělých věcí, jako je třeba Kavárna POTMĚ, která je již domyšlena do posledního detailu a každý rok se na ni všichni těšíme.

Nápad to byl mimořádně úspěšný. Jaké jsou za ty roky reakce nevidomých a reakce návštěvníků kavárny?

Mám velikou a upřímnou radost z toho, že se lidé do Kavárny POTMĚ vrací, i po roce. Přivádí sebou své přátelé, rodinu. Nevidomí pracují v Kavárně POTMĚ rádi a je pro ně místem, kde mohou lidem ukázat, co všechno dovedou a zvládnou, když jim někdo na začátku podá pomocnou ruku. Kavárna je totiž jedinečným místem, kde se role na chvíli vymění. Nevidomí nejsou těmi, kdo pomoc přijímají, ale nabízí. Bezpečně nás dovedou ke stolu a s důvěrou, která vidícího člověka musí překvapit, nás obsluhují. Stanou se zkrátka našima očima.


Letos byla součástí Kavárny POTMĚ i výstava vašich portrétů nevidomých kavárníků. Jak dobře vy se s nimi znáte?

S některými se znám již mnoho let a považuji je za své přátele. Každý rok se však snažíme dávat prostor alespoň jednomu dvěma novým lidem, kteří se stanou součástí týmu. Tu výstavu jsme pořádali proto, abychom nevidomé, kteří v kavárně potmě pracují, blíže představili. Mám radost, že někteří z nich, díky kampani, která v rámci kavárny probíhala, získali velmi zajímavé pracovní nabídky. Kavárnice Katka nyní pracuje v Českém rozhlase 2 jako moderátorka a kavárnice Ilona jako redaktorka v Pražském Deníku.

Který příběh vás po dobu fungování Nadačního fondu Českého rozhlasu nejvíce chytil za srdce?

To se vůbec nedá říct…  Vím jen jedno. Až když jsem se stala matkou a prošla si obdobím nejistoty, kdy ve vzduchu visela hrozba nevyléčitelné nemoci, jsem si pořádně uvědomila, jakou sílu musí mít rodiče, kterým se narodí těžce zrakově postižené nebo dokonce kombinovaně postižené děťátko. Jsem moc ráda, že jim Světluška může v jejich nelehké úloze pomáhat. Že např. díky pomoci Středisek rané péče, které Světluška řadu let podporuje, končí v ústavech mnohem méně dětí, protože děti patří domů.

Blíží se den, kdy svítí Světlušky. Na co konkrétně vlastně vaše nadace přispívá?

Peníze, které lidé Světluškám do lucerniček přispějí, jsou například určeny na speciální pomůcky, které „mluví“ nebo mají hmatový displej, na psí vodící pomocníky, osobní asistenty pro nevidící děti, aby mohly chodit do běžných škol a senioři nemuseli trávit podzim života v ústavu. Také podporuje nadané studenty v rozvoji talentu, tvořivých schopností a studiu. Den, kdy září Světlušky je stále naším nejvýznamnějším zdrojem nadačního fondu a moc děkuji všem, kteří nám pomáhají a důvěřují. Společně s naší patronkou Anetou Langerovou děláme vše proto, abychom jejich důvěru nezklamali.

Jak vám Světluška změnila život?

Změnila ho od základů. Až díky Světlušce a svým nevidomým přátelům jsem lépe porozuměla slovům Malého prince: „To nejdůležitější je očím ukryto.“ Světluška mě stále učí vážit si každodenních maličkostí, pokoře… Je to nekončící cesta.

 

Přihlášení | Registrace

Zapomněla jste heslo?

Soutěže

TOP MÓDA

Plavky léta

Léto klepe na dveře a ať už jej letos trávit doma na zahradě nebo u rybníka, více

TOP ZDRAVÍ A KRÁSA

Repromeda

Věk, ve kterém si páry pořizují prvního potomka, se rok od roku zvyšuje. více

TOP SEX A VZTAHY

Dětská traumata

Rozvody jsou bohužel stále častým koncem mnohých manželství. více

Original Marines

Italská módní značka – od batolat až po teens. Hledáte něco hezkého pro své děti, více

Dokonalý Valentýn

Svátek sv. Valentýna počítají zamilovaní k nejdůležitějším dnům v roce. více

Tančírna

Jak přečkat období dlouhých zimních večerů a vytahaných svetrů, když nás televizní více