Příběh make-upu
Text: PERFECT WOMAN
7. června 2010 | 09:32
Vzhled je v dnešní době jedním z velmi důležitých faktorů v lidském životě. Možná je to pokrytecké, ale je to tak. Krása světem vládne, a proto se každé ráno po probuzení postavíme před zrcadlo, vyčistíme si zuby, omyjeme se, použijeme svůj oblíbený krém a hned poté naše ruka automaticky sahá po zázračné lahvičce plné hnědavé tekutiny, která je naším každodenním společníkem a věrným sluhou, jenž nás dennodenně dělá o něco krásnější. Ano, řeč je o make-upu. Nezdráhám se říci, že v každé kosmetické taštičce se nějaký ten make-up najde, ale víme, kde se vzal? Jak dlouho je nepostradatelným pomocníkem žen?
Vytvořili tedy jemný prášek, který jejich pleti dodával krásný odstín a udržoval obličej matný. Díky tomuto prášku se schovaly i menší nedostatky a make-up byl na světě. Jenže to nebylo jednoduché. Výroba krycího prášku byla přísně tajná a tak si z prvopočátku luxusu matné a dokonalé pleti dopřávali jen Faraón se svou manželkou. Líčením se však Egypťané pouze nezkrášlovali, ale současně se chránili před záněty a podrážděním.
Rafinovanost a krása žen, která se ukrývala v líčení a make-upu se z Egypta přesunula dále až do Antického Řecka, kde ženy rozvinuly péči o tělo a líčení v dokonalost. Už v té době vlastnily předchůdkyni našich kosmetických taštiček, která obsahovala vonné oleje, depilační prostředky, červené líčidlo z volského jazyka a make-up, který by se dal spíše pojmenovat jako bělidlo. Řecký make-up byl olovnatou bělobou, která ženě sice krásně vyhladila tvář, ale pomalu a jistě jí trávila. Možná i proto se říká: „Pro krásu se musí trpět.“
Bělost make-upu se udržela po několik století, byla znakem urozenosti a moci. Žena, která neměla pleť světlou jako miminko, mohla být pouze služkou nebo vesnickou hlupačkou, která má tváře
« předchozí strana 1 2 3 další strana »










