Co trápí dětská očka

Špatná koncentrace, stížnosti na bolesti hlavy a únavu...Vaše dítě nemusí být neposeda, který se vymlouvá, aby se nemusel řídit vašimi pokyny. Tyto syndromy mohou poukazovat na skrytou oční vadu. Jaké děti nejčastěji trápí?

Zrak je naším nejdůležitějším smyslem, díky němuž přijímáme ze svého okolí až 80 % informací. Nejzásadnější pro jeho rozvoj je prvních 12 měsíců života, během nichž oko prodělává nejvýznamnější změny. Zrak se však dále vyvíjí i po tomto období a teprve okolo šestého až osmého roku života dítě vidí stejně jako dospělý. Ještě před ukončením vývoje zrakového orgánu a samozřejmě i po něm se ovšem mohou projevit nejrůznější oční vady. Čím dříve se zachytí, tím lépe. Při jejich zanedbání může dojít k dalšímu poškození zraku a obtížně řešitelným problémům v dospělosti.

Problém 1: strobismus

V prvních měsících, kdy je vývoj zraku stále v procesu, se u některých miminek objevuje šilhání. Důvod k panice? Do 6 měsíců života nejde o žádnou anomálii, která by znamenala, že se oči děťátka nevyvíjejí tak, jak mají. Pokud ovšem šilhání pokračuje i po tomto období, je třeba zpozornět, zvláště pokud touto vadou trpí nebo trpěl někdo ve vaší rodině. Vznik strabismu totiž podstatnou měrou ovlivňuje právě dědičnost. Může se jednat o vrozenou či získanou poruchu, ale i o poruchu funkce okohybných svalů. Tato vada se ovšem může objevit i zčistajasna u dítěte, které dříve nikdy nešilhalo, a to nejčastěji kolem 3. roku, a může být navázána na dioptrickou poruchu - dalekozrakost.

Jak se šilhání léčí? Nejčastěji se používají speciální dioptrické brýle a ortoptická cvičení, která probíhají u lékaře, ale i doma. K nim slouží speciální ortoptické přístroje, ale i různé moderní elektronické a interaktivní pomůcky a herní aplikace na počítači nebo tabletu. Obnova zrakových funkcí a nácvik spolupráce očí je během na dlouhou trať. Pokud se nesrovná, přistupuje se k operaci, při níž se upravují okohybné svaly tak, aby se postavení šilhajícího oka ustálilo nejpozději před nástupem do školy.

Problém 2: ucpané slzné kanálky

Slzící, lehce podrážděná a hnisající očíčka trápí 60-70 % miminek. Slzné cesty se stále vyvíjejí, takže občas může dojít k jejich ucpání. Problém často vymizí sám, určitě se ale nevyplatí nic ponechávat náhodě. Neprůchodnost slzných kanálků může vést ke vzniku opakovaných zánětů spojivek, slzného vaku nebo dalších struktur oka. Platí také, že čím později se s léčbou začne, tím méně je příjemná. Do dvou let se totiž problém léčí konzervativně pomocí masáže slzného vaku s použitím antibiotických a desinfekčních kapek, průplachem slzovodu a sondáží. Při zanedbání problému může dojít k úplnému uzavření slzného kanálku, které se pak řeší operativně v celkové anestezii.

Problém 3: astigmatismus

Bolesti hlavy, únava očí, mhouření při pohledu do dálky nebo zkreslené či zamlžené vidění... To jsou některé ze symptomů astigmatismu, tzv. cylindrické oční vady, která je způsobena nepravidelným zakřivením rohovky a někdy i zakřivením oční čočky. Tato vada bývá ve většině případů vrozená. K deformaci rohovky může však dojít i po zánětech a úrazech očí či v souvislosti s alergiemi. Astigmatismus se koriguje většinou brýlemi nebo kontaktními čočkami.

Problém 4: dalekozrakost

Dalekozrakost u čerstvě narozených miminek je naprosto běžnou záležitostí. Po narození je totiž oko v předozadní ose kratší, než je potřeba pro správné vidění. Jak se oko dále vyvíjí a roste, vše se za normálních podmínek samo srovná. Pokud však zůstane krátké, jedná se již o skutečnou dalekozrakost. Zrádnost této vady spočívá v tom, že si ji často vůbec nevšimneme. Dětské oko je schopné velmi dobře akomodovat a vadu i několika dioptrií samo vyrovnává. Oči však musí vyvinout větší úsilí, takže se u dětí může projevit častá únava i bolesti hlavy a podrážděnost. Pokud má vaše dítě problémy s koncentrací, dělá chyby při čtení a psaní, ztrácí rychle zájem o své oblíbené knížky nebo malování a hračky, knížky nebo papír při kreslení si přibližuje do nepřirozené vzdálenosti od očí, neváhejte a nechte mu očka vyšetřit. Dalekozrakost se koriguje brýlemi s plusovými čočkami. V individuálních případech je možné využít také kontaktní čočky. To už ovšem předpokládá určitý stupeň zručnosti a samostatnosti dítěte, ale i určitou dávku disciplíny. Je totiž třeba dodržovat striktní pravidla týkající se výměny a hygieny.

Problém 5: krátkozrakost

Zhoršená schopnost vidění na dálku se často projeví až ve školním věku, kdy dítě sleduje výklad na tabuli a má problém při divadelních a filmových představeních. Při pohledu do dálky mhouří oči, k televizi usedá nepřirozeně blízko, při čtení si dává knížku téměř na obličej a kreslí s nosem na papíře. Krátkozrakost nebo také myopie může být vrozená (například u předčasně narozených dětí) anebo získaná. V druhém případě hraje roli i současný způsob života, kdy děti velký podíl svého volného času věnují počítačům, tabletům, mobilním telefonům a sledování televize. Jejich aktivity se často odehrávají v prostředí s umělým světlem, což je další faktor, který zraku příliš neprospívá. Problém krátkozrakosti se stejně jako u dalekozrakosti řeší brýlemi nebo kontaktními čočkami.

Problém 6: tupozrakost

Amblyopie, jak se tupozrakost odborně nazývá, spočívá v oslabení zrakových funkcí jednoho oka. Při některých zrakových problémech totiž mozek dostává z každého oka jiný obraz a dvojí vidění vyřeší tak, že slabší oko z činnosti vyřadí. Zrakové funkce oka se tak přestanou vyvíjet, propojení mezi mozkem a slabším okem zakrní. Problém je v tom, že dítě nemusí dávat najevo žádné obtíže. Zdravé oko mu poskytuje dostatek informací, takže vlastně ani funkci druhého oka nepostrádá. Na výskyt tohoto problému vás však může upozornit to, jak se váš potomek pohybuje ve svém okolí. Tupozrakost totiž ovlivňuje prostorové a hloubkové vidění, což se může projevovat tím, že se dítě hůře orientuje v prostoru, špatně odhaduje vzdálenost, zakopává a při některých aktivitách působí neohrabaně. Včasné zachycení těchto problémů je klíčové. Při jejich zanedbání se rapidně zvyšuje riziko trvalého poškození zraku. Ideálním časem, kdy je dobré zahájit léčbu, je do 4. roku života dítěte. Později je to také možné, šance na úspěch ovšem klesají. Při léčbě se kombinují dioptrické brýle, okluzor pro zakrytí zdravého oka a posílení slabšího oka a pravidelná pleoptická cvičení.

Prevence je základ

Oční vady jsou nejen nepříjemné, ale mohou se vyvinout v celoživotní handicap. Proto nepodceňujte pravidelné lékařské prohlídky u svého pediatra, jejíž součástí je u batolat, dětí v předškolním a školním věku i vyšetření zraku. A pokud zaznamenáte u svého potomka jakýkoli problém při hraní nebo ve škole, který by mohl poukazovat na vadu zraku, neváhejte se obrátit na specialistu.

Text: Sára Kleinová

Zdroj: Časopis Perfect Woman