Děti a pravidla

Začněte učit děti, že svět a život v něm se řídí podle pravidel dřív, než ony začnou řídit vás. Uchráníte tak nejenom sebe, ale především je, od problémů táhnoucích se dětstvím až do dospělosti...

Možná jste si v těhotenství plánovala, jak krásně si s děťátkem porozumíte, protože mu vždy vše moudře a v klidu vysvětlíte a ono vždy a v klidu poslechne. Ano, k tomu, aby z dítěte vyrostl slušný člověk, by teoreticky měly stačit láska a správný vzor rodičů. Jenže vás, jako zkušená matka, mohu ubezpečit, že takové děti existují pouze v těhotenské fantazii ovlivněné splašenými hormony. Protože i když se dítko tváří jako to největší neviňátko pod sluncem, buďte si jista, že za zády vám strouhá mrkvičku...

Pryč s tyrany!

Nebojte se, nebudu vás navádět, abyste své zlobivé potomky odtáhla do hlubokého lesa a nechala je na pospas perníkové bábě, zlému vlkovi či dalšímu lesnímu strašidlu. Ale pokud to u vás vypadá od rána do večera jak na Divokém západě, kde pistolníci utiskovali nebohé obyvatele, je třeba nasadit šerifskou hvězdu a pistolníkům ukázat jasná pravidla. Děti, které nevědí, jak se mají chovat a kde jsou hranice, které by už neměly překročit, totiž sotva poslechnou, že nemají dělat to či ono, kdybyste mluvila jakoukoli řečí. Čím dříve se naučí znát i důsledky svého leckdy tyranského postoje vůči nám rodičům, tím větší je šance, že se z nich definitivně nezblázníte.

Jasná řeč

Dítko není Sibyla, takže místo vyčítavého, že už se zase umazalo, mu raději řekněte, ať si jde převléct špinavé tričko. Jinak nepochopí, že si má vzít triko nové, zato ale vnímá, že se vám na něm něco nelíbí, a pohotově spustí ječící serenádu o tom, jak ho nemáte ráda. Vybídněte ho k úkolu klidným hlasem, přitom ho oslovte jménem. Bude to brát jako běžnou konverzaci, v jejímž rámci má něco udělat. Mnohý bystrý potomek, ve snaze vytočit vás, ale rázem ohluchne, takže vám nezbude než svůj požadavek několikrát zopakovat. Snažte se zůstat maximálně klidná a dodržte pravidlo třikrát a dost.

Trestejte

Trestat neznamená, že máte svého nezvedence seřezat jako žito. Na druhou stranu si nepomůžete ani sáhodlouhým domlouváním. Děti se totiž velmi často naučí tzv. vypínat a mezitím, co vy si vymlouváte plíce i jiné vnitřnosti, už spřádají plány na novou lumpárnu. Takže pokud neposlechnou ani po třetí výzvě, ponechte jim deset až patnáct minut na to, zda si svůj vzdor nerozmyslí a nedojdou se převléknout, uklidit hračky apod. Pokud se tak nestane, potrestejte je zcela jasným krokem: jestliže si například neuklidilo hračky, pak si je nezaslouží. Rozházené sbalte do tašky a ukliďte tam, kam se na ně prcek nedostane.
Oblíbenou kratochvílí malého špunta odmítání jídla. Tohle jíst nebudu, to mi nechutná, nechci - průpovídky, se kterými se setkal nejeden rodič. Ten vnímavý velmi snadno zjistí, zda dítku jídlo skutečně nechutná, či zda se jedná o pouhopouhý vrtoch. Věřte ale tomu, že v 99 % procentech případů jde skutečně pouze o dětský rozmar. Jestliže se tedy dítě v jídle nimrá, aniž by vykazovalo známky nastupujícího onemocnění, ve chvíli, kdy dojí zbytek rodiny, mu talíř vezměte s tím, že další jídlo dostane až k obědu nebo k večeři. Až bude mít hlad, velmi rychle si příště rozmyslí, zda bude dělat drahoty.

Modelová situace dětského amoku nastává ve skupince dalších prcků, kdy jeden druhému sebere hračku a odmítá ji vrátit. A jeho vlastní matka má tolik drzosti, že chce, aby se navíc i omluvil. Odvetnou akcí bývá vztekání, hysterický pláč, dupání, případně válení se po zemi. V takovém případě je nejlepším řešením dítěti hračku vzít a odvést ho stranou od ostatních, kde zůstane, dokud se neuklidní. Nebojte se, když uvidí, že se v hloučku děje něco bez něj, uklidní se velmi rychle.

Zasáhnout se dá i proti většímu drzounovi, kterému jsou panenky a autíčka již lhostejné. Co mu ale nejspíš fuk nebude, je počítač. Pokud tedy opakovaně nepomáhá v domácnosti, odmlouvá, a to nemluvě o školních problémech, v klidu a bez výrazných emocí si s ním domluvte datum, ke kterému se polepší. Počítejte ovšem s tím, že například zlepšení ve škole se neprojeví hned. Nestalo se tak vůbec? Pak je na vás, abyste mu vzala kabel od připojení počítače na internet, zablokovala sdílení na wi-fi, nechala odpojit internet v mobilu a jiné další vychytávky, bez kterých se potomci dnes neobejdou.

Buďte důsledná

Toto je pomyslná Achillova pata dnešních, poněkud uštvaných rodičů, kteří by si po náročném pracovním dni mnohem raději odpočinuli, než řešili prohřešky dětí. Jenže každé mávnutí rukou nad problémem s tím, že se snad pro jednou toho tolik neděje, se nenápadně sčítá do problému většího, a sice faktu, že nás jednoho krásného dne dítě začne ignorovat vědomě a nehneme s ním ani s pomocí fyzických trestů, natož úkolů, domluv apod. A už vůbec není vhodné na trestu netrvat a nezkontrolovat ho. Zrovna tak by mělo platit, že když má dítko např. čtrnáctidenní zákaz dívat se na televizi, tak se na ni zkrátka nebude čtrnáct dní dívat, i kdyby se polepšilo hned první den.

Držte se pravidel

I s malým dítětem se můžete dohodnout na pravidlech a důsledcích, které vyplynou z jejich neplnění. Odborníci doporučují vybrat tři nejdůležitější body a ty pověsit na viditelné místo, třeba na nástěnku v dětském pokoji. Nebudete tak muset dítěti d nekonečna vysvětlovat, proč nemůže nebo naopak musí dělat to či ono. Malé děti, které neumějí číst, zcela jistě porozumí nakresleným obrázkům. K jejich plnění můžete děti motivovat třeba slíbenou návštěvou kina, pouti, plovárny. Mějte stále na paměti, že důsledek plnění či neplnění nějakého pravidla nebo domluvy mezi vámi a dítětem by měla být "akce". Proto ho za slušné chování neodměňujte sladkostmi nebo hračkami, ty patří do kategorie dárků a nikoli důsledků.
Co rozhodně nebude fungovat, jsou výčitky, domlouvání a otázky proč jsi to udělal? Dítě neví, proč to, co udělalo, dělat nemá. Obzvlášť když mu nikdo pořádně nevysvětlil, jak se v daných situacích chovat.
Děti k úkonům, které mají udělat, nepřemlouvejte, dostáváte se tak do podřízené role a buďte si jista, že ony toho v pravý čas dokážou využít. A rozhodně využijí situace, kdy jejich lumpárny přejdete bez mrknutí oka. Pamatujte si, že vhodným trestem nejsou ani nadávky či výprask, pohlavky a další podobné fyzické ataky, ale dítěti v jeho pochopení toho, co po něm chcete, nepomůže ani trest přezírání. Vzpomeňte si, jak vám vadí, když s partnerem nemluvíte a jak se v tiché domácnosti cítíte. Představte si, jak se asi bude cítit malé dítě.

Text: Lucie Pilátová

Zdroj: Časopis Perfect Woman