Dokonalost, která děsí

Vyžehlené ponožky, trička v komínku, manželka v dokonalém outfitu, děti bez poskvrnky, s nejlepším prospěchem... Kde se v některých mužích berou tak šílené nároky?

Možná si řeknete, co je špatného na tom, že někdo chce, aby věci kolem něj měly řád. Z teoretického hlediska nejspíš nic, protože taková snaha o dokonalost nás žene dál a dál a díky ní můžeme být jenom lepší. Jenže pokud s ní začneme obtěžovat své okolí, a to s urputností hraničící s posedlostí, může se z dokonalosti rázem stát poměrně závažný problém.

Kdo je pedant?

Život s pedantem či puntičkářem, chcete-li, může ze začátku vypadat slibně. Partner po sobě uklízí, nenechává na zemi ponožky ani neválí oblečení po židlích a neodejde z bytu do práce bez uklizeného stolu od snídaně a umytých hrnků. To samé ale začne po čase vyžadovat od vás a i od dětí. Jelikož se jeho nároky časem stupňují, život s takovým člověkem začne být vyčerpávající, a to nejenom pro jeho okolí, ale i pro něj samotného. Kvůli tomu, že žije v permanentním stresu, trápí ho řada zdravotních potíží, jako jsou bolesti hlavy, pálení na hrudi, žaludeční vředy, ale také sexuální poruchy.

Ptáte se, proč se tak chová? Odpověď často najdete v přístupu jeho rodičů. Pedantem se totiž člověk nerodí, ale stává díky výchově. Spouštěčem jsou situace, kdy rodiče dítěti pořád omílají: nesmíš se umazat, musíš mít v pokojíčku pečlivě uklizeno, je jasné, že přineseš jenom samé jedničky apod. A potomek zjišťuje, že když přijde domů s pětkou, maminka se tváří, jako by měla každou chvilku umřít, a tatínek mluví tak nahlas, až se sousedům v posledním patře klepou okenní tabule. Zato při jedničce projeví alespoň náznak citu, což dítko v sobě zpracuje tak, že musí být perfektní, aby ho všichni měli rádi. Důvod ale může být i ten, že si ho rodiče v dětství nevšímali, takže se snažil, co mohl, aby tento stav zvrátil. A co hůř, někdy je perfekcionismus reakcí na to, že rodiče svého potomka v dětství hodně trestali či různými způsoby ponižovali.

Život s obsesí

To, že s partnerem, který je tak dokonalý, až je vám stydno, asi nebude všechno zcela v pořádku, poznáte ve chvíli, kdy se jeho uklízecí a jiné mánie začnou měnit v posedlost neboli nutkavé jednání. Neustále vás za něco napomíná, opravuje, je schopen ztropit scénu, pokud nepřipravíte jídlo na předem určenou hodinu, ale pozor, běda jak to není přesně na minuty. A to nemluvě o tom, že po vás přerovnává hrnky ve skříni, v koupelně rovná ručníky od největšího k nejmenšímu, v dílně má šroubky srovnané jako vojáky v řadě, i když je v životě skoro na nic nepoužije. Navíc postupně přestává zvládat komunikaci nejenom s vámi, ale i s dětmi a ostatním okolím. Neprojevuje emoce. V určité fázi zjistíte, že máte doma člověka s obsedantně kompulsivní poruchou, kterou je třeba léčit. Nezřídka totiž kráčí ruku v ruce s depresí a tahle kombinace může vyústit i v pokus o sebevraždu. Problém je v tom, že takový jedinec si své potíže nepřipouští, takže k odbornému vyšetření ho přinutíte ve většině případů jenom tím, že ho k lékaři dotáhnete.

Perfekcionista? Jak se to vezme!

I když si možná řeknete, že pedant musí odvádět naprosto špičkovou práci, pravda je jinde. To by se totiž nesměl zabývat naprosto zbytečnými a nepodstatnými maličkostmi, které ovšem, dle svého přístupu, vyšperkuje k dokonalosti. Jenže zadaný úkol, který se rozhodl udělat, není stále hotový a nejspíš ještě hodně dlouho nebude...

"Vymalovali jsme kuchyň a uklízeli věci zpátky do skříní. Jelikož už mám svůj systém, požádala jsem manžela, aby naskládal věci do spíže," vypráví čtyřicetiletá Jitka. "Jenže on, místo aby postavil zavařeniny, zásoby, zeleninu a další věci do polic, to vzal z gruntu, takže jsme se čtrnáct dní nemohli v kuchyni pořádně najíst, protože se všude vršily vykrámované potraviny. Rozhodl se totiž opatřit všechny kompoty a marmelády štítky. Na tom by nebylo zas až tak nic divného. Vezmete štítek, napíšete na něj rybízová marmeláda, rok, přilepíte a je to. Jenže můj muž to pojal jako umělecké dílko a každou etiketu se jal vzorně vybarvovat. Nakonec jsem to všechno musela uklidit sama..."

Partnerství za trest

Život s pedantem je téměř vždy za trest. Už jenom proto, že takový člověk se neumí z ničeho pořádně radovat. Není spontánní. Vše, co ve svém životě dělá, musí mít do detailu naplánované. Není s ním žádná legrace. Má tvrdé měřítko nejenom na sebe, ale i na své okolí. Ve svých přednáškách na téma, co všechno jste udělala špatně, by umluvil i mrtvého. Hovoří totiž pomalu, dělá dramatická gesta a své výstupy záměrně protahuje. Ve finále zjistíte, že vám toho zas tak moc neřekl, protože obsah jeho slov by se v pohodě vešel do jedné věty. V každém případě vztah s puntičkářem nebude nikdy ideální. Trpět bude on, protože vy neuznáváte, co všechno pro vás dělá, a stoprocentně budete trpět vy, jelikož se vás bude snažit přeměnit ku obrazu svému. Navíc vás ani nepodpoří ani nepochválí, když se vám něco povede, zato bude chtít, abyste vy chválila a podporovala jeho. Pokud se pedant nejde léčit, takový vztah nekončí dobře...

Na střední škole jsem měla spolužačku Ivanu, která byla velmi zamilovaná do kluka z jejich ulice. "Uvidíš, že si ho jednou vezmu," říkala mi. Po čase se naše cesty rozešly a potkaly jsme se znovu až po letech na třídním srazu. "Bohužel jsem si ho vzala," oznámila mi hned v úvodu. Jak se ukázalo, její manžel Vašek si potrpěl nejenom na dokonalý úklid, ale i na naprosto dokonalé používání věcí, což bohémská Ivana zprvu brala jako příjemnou úchylku, která později vyústila v pobyt v Bohnicích. Vašek nejenomže vyžadoval domácnost bez jediného smítka, ale své ženě neustále vyčítal, co všechno dělá špatně. Napomínal ji jak v soukromí, tak i na veřejnosti. Z Ivany se postupně stala vynervovaná neurotička, která celé dny jenom uklízela nebo brečela, že zase uklidila špatně. Vrcholem bylo, když jednoho dne manžel vletěl do koupelny, kde se právě koupala, a začal na ni řvát, kolikrát jí má říkat, že zubní pasta se vytlačuje od kraje a ne od prostředka, a jak to, že si dovolila napustit vanu mimo rysku, o pár milimetrů. Ten večer se složila a skončila na psychiatrii. Než se vrátila, její již exmanžel si stačil do bytu nastěhovat další oběť. I když ta s ním vydržela ani ne tři měsíce.

Pedant nikdy nepřizná, že i on má své chyby, naopak snaží se je všemožně maskovat, často právě tím, že utíká z jednoho vztahu do druhého. A tak vás nejenom psychicky rozcupuje na malé kousky, ale ještě vás odhodí jako kus hadru, a to fakt není o co stát...

Text: Sára Kleinová

Zdroj: Perfect Woman