Láska, nebo záskok?
Míváte pocit, že váš vztah s partnerem není takový, jaký jste si ho představovala? Kladete si otázky o společném životě a budoucnosti? Nevyhýbejte se řešení pochybností.Vstup do partnerského života provází řada očekávání. Ona čeká, že on ji bude nosit na rukou, dlít po jejím boku jako věrný pes a toužit po naplnění rodiny, tedy po dětech. On se naopak těší na pečující ruce usměvavé manželky, plný talíř, žhavou postel a plnou náruč pochopení pro koníčky, kamarády a spoustu dalších aktivit, na které byl jako single zvyklý. Když si dáte ona vzájemná očekávání dohromady, zjistíte, že to místy dost drhne, takže vás napadne, zda to má cenu.
Chci s ním zestárnout, jenže...
Na vztah musí být dva a ti se ne vždy shodnou na tom, jak by měl jejich společný život vypadat. Jedna dvě nesplněné představy vyvolají pochybnosti, jestli je to opravdu ten pravý.
"Žili jsme spolu pět let," vypráví čtyřicetiletá Bára. "Ze začátku to bylo fajn, měla jsem pocit, že mi chce snést modré z nebe. Jenže po čase jsem měla pocit, že se náš vztah dál nevyvíjí. Chtěla jsem rodinu, ale on se bránil, protože už měl z prvního manželství dvě děti. Nakonec jsem přišla do jiného stavu, ale bohužel jsem potratila. Celou dobu se o mě sice obětavě staral, přesto jsem měla pocit, že se mu ulevilo, když jsem o dítě přišla. Napadlo mě, jestli se mnou vůbec počítá do budoucna. Když jsem se jednou vrátila domů z práce, čekal na mě a spustil, že už takhle dál nemůže, že mu neustále něco nařizuji, podsouvám a dalších tisíc věcí, které mu vadily. Zůstala jsem jako opařená, protože do té doby se ani slůvkem nezmínil, že by mu cokoli vadilo. Ještě ten den se odstěhoval."
Možná i vy máte pocit, že váš vztah nesměřuje k dlouhé cestě životem, ale do ztracena. Nemá smysl se tím trápit, daleko přínosnější je s partnerem si ewna rovinu promluvit. "Po určitě době trvání vztahu (zhruba po několika měsících) je otázka na společnou budoucnost na místě," říká psycholožka Ludmila Haňková z Psychoterapeutického centra Karlín. "Je škoda ztrácet čas čekáním na neurčito. Přesto se spousta zamilovaných takovéto otázce vyhýbá kvůli strachu, že nedostanou očekávanou odpověď, a zvolí vyčkávací taktiku, která se velmi často nevyplatí," upozorňuje.
Nezametejte potíže pod koberec
Vyjasnit si své postoje a priority hned v počátku je nesmírně důležité i pro další citovou investici. Nemá smysl hrát mrtvého brouka a nechat se ukolébat zdánlivou pohodou vyplývající například z faktu, že partnerovi se do zásadního rozhovoru nechce stejně jako vám. Až dojde na lámání chleba, málokdo, a obzvlášť ten, kdo šel do vztahu srdcem, zvládne rozchod bez mrknutí oka. Pokud zjistíte už na začátku vztahu, jak se věci mají, přenesete se přes zklamání podstatně snáz než po několika letech.
Často se také stává, že čím větší hořkost zažijete, tím pravděpodobněji si ji přinesete i do dalšího vztahu a dál se budete potýkat s nevyřešenou minulostí.
Ve spárech nejistoty
Stejně jako partner, i vy můžete jednoho dne zjistit, že to není ono. Partnerské vztahy neplynou pouze na růžovém obláčku, ale občas i v pořádném mraku. Vaše očekávání se neplní, iluze se rozplývají a vy se začnete ptát, proč právě s tímhle člověkem byste měla žít další léta.? Pochybnosti nejsou přímočaré, a je proto nutné zamyslet se nad jejich příčinami. "Je důležité vědět, proč tomu tak je," říká psycholožka Ludmila Haňková. "Buď ho nemilujete, a v tom případě hrozí, že po nějakém čase budete milovat někoho jiného. Pak mu ublížíte mnohem více a je lepší do takového vztahu nejít naplno a přiznat si, co doopravdy cítíte. Může to ale být i tak, že vám vadí nějaká partnerova vlastnost, a proto pochybujete. I v tomto případe je dobře si s partnerem otevřené promluvit a dát mu šanci něco změnit, aby vztah mohl fungovat ke společně spokojenosti."
Rozhodně se vyplatí, když k partnerovi zaujmete férový postoj a řeknete mu o všem, co vás trápí. Upřímný rozhovor může řadu věcí osvětlit, takže nakonec třeba změníte i názor na vaši společnou budoucnost.
"Jednou mě šéf požádal, abych s jedním z našich klientů vyřídila nějaké papírování," vzpomíná pětačtyřicetiletá Olga. "Líbil se mi, já jemu taky, takže na mě odpoledne počkal před firmou. Začali jsme se scházet. Věděla jsem, že má děti, ale až po měsíci mi řekl, že není rozvedený, ale s manželkou nežije. Mávla jsem nad tím rukou. Jenže po čase jsem se zamilovala. Nastěhoval se ke mně s jednou malou taškou. Zbytek prý měl u manželky, kam chodil pravidelně navštěvovat děti. Pochopitelně se mi to nelíbilo, tak jsem mu navrhla, že bychom si mohli sehnat větší byt. Odpověděl mi, že mu to takhle přijde romantičtější. Asi po roce jsem se zeptala, kdy se rozvede. Prý brzy. A nastal kolotoč slibů, který trval tři roky. Když jsem ho vyhodila, za pár týdnů byl zpátky. To se opakovalo celý další rok. Nakonec jsem mu dala jednoznačné ultimátum, buď své manželství definitivně ukončí, najdeme větší byt a budeme konečně žít jako rodina, nebo se odstěhuji já a už se nikdy neuvidíme. To sice udělal, ale já už jsem byla z těch let, kdy jsem ho prosila, aby své záležitosti vyřešil, tak unavená, že jsem začala mít pochybnosti o svém vztahu k němu. Nakonec jsem navštívila psycholožku a na základě sezení u ní jsem si uvědomila, že potřebuji být chvíli sama a srovnat si priority. Z bytu jsem se na nějakou dobu odstěhovala a možná právě to odloučení nám pomohlo," říká dnes již s úsměvem.
Kdo jsi bez viny...
To, že se vám ve vztahu něco nezdá, ještě neznamená, že chyba je na straně partnera. Možná sama zatím netušíte, co vlastně od života chcete. Vztah ovlivňuje i původní rodina, z níž si přinášíte určité zvyky, a to jak ty dobré, tak bohužel i ty špatné. Lidé se se svými pochybnostmi vůči partnerovi, a leckdy i partnerskému životu, rádi svěřují přátelům. Jenže právě v tomhle případě to nemusí být šťastné řešení, a to obzvlášť tehdy, když se necháte svým okolím snadno ovlivnit. Kamarádky, které pochopitelně fandí vám, často nadělají víc škody než užitku už jenom tím, že vás bezvýhradně podpoří, místo aby váš problém vzaly s nadhledem a upozornily vás na chyby, které děláte vy sama. Pomocnou ruku vám ale podá zkušený psychoterapeut, který na váš problém nahlíží jako nestranný člověk, a pomůže vám se vyznat především ve vás samé.
Text: Lucie Pilátová
Zdroj: Časopis Perfect Woman