Macho versus romantik

Jakého muže byste si měla vybrat pro klidný rodinný život a jakého toužíte mít alespoň občas ve své posteli? Možná je v tom rozdíl...

Pocházíte ze spořádané rodiny a máte štěstí, že jste mohla odmalička sledovat, jak pěkně se k sobě rodiče po celé vaše dětství chovali. Otec byl k matce, stejně jako k vám, vždy pozorný, milý, láskyplný... Zkrátka a dobře, platil za ideálního partnera a chlapa jako stvořeného pro rodinu. Přestože jste prožila dětství, které by si v mnohém nezadalo s reklamou na štěstí a šťastný domov, navíc jste si mohla díky svému otci udělat jasnou představu o tom, jaké povahové rysy a vlastnosti by vašemu nastávajícímu v žádném případě neměly chybět, občas se přistihnete, že potají sníte o muži, který nemá s bodrým srdcem vašeho táty pranic společného. Jinými slovy vám do oka padl dominantní a sebestředný "zlobivý hoch", který má do galantního a empatického prince na bílém koni setsakra daleko. Kde se stala chyba? Proč a čím vás machistický typ muže přitahuje, když racionálně dobře víte, nebo při nejmenším tušíte, že by vám s takovým chlapem pšenka nekvetla? A teď tu o zakázaném ovoci...

Za vším hledej hormony

Jednou z příčin, proč nás ženy od nepaměti přitahují drsní borci, ze kterých už z dálky stříká testosteron, spočívá i v našich hormonech. Neurvalý macho typ připomínající svou vizáží a chováním gladiátorského bojovníka je zkrátka pekelně sexy a právě představa dechberoucího sexu s chlapem, který se neptá, ale prostě si bere, co chce (v tomhle případě se jedná o vás), dokáže vaši milostnou fantazii a sexuální touhu pořádně rozpálit. Pokud jste nezadaná, dovedete dát city stranou a užít si s takovým typem muže čistě jen sex bez závazků, může to být pro vás celkem obohacující sexuální zkušenost. Problém je v tom, že převážná většina žen je od přírody nastavená úplně jinak - na lásku a emoce, tudíž si po jedné nezapomenutelné noci (možná jich bylo dokonce víc...) začne s dotyčným malovat slibnou společnou budoucnost. "Jeho minulost mě vůbec nezajímá", "Já ho změním!" Jaká mylná domněnka a utkvělá sci-fi představa! Milé dámy, smiřte se raději velmi rychle s tím, že macho typ muže nikdy, opravdu nikdy nezměníte, a pokud s ním nedokážete prožít například v době své single éry pouze nezávazný románek a pak jít bez zlomeného srdce o dům dál, raději se neurvalým drsňákům obloukem vyhýbejte.

Protiklady se přitahují

Naneštěstí se však mnohdy děje přesný opak... Macho typy mužů si totiž zpravidla vybírají svou kořist mezi submisivními křehkými ženami (dva stejně dominantní jedinci by se asi navzájem pozabíjeli, a tak jsou jejich vztahy spíše výjimkou) s touhou zvlčelého chlapa ochočit a spasit , aby pak při snaze o jeho záchranu div samy nevydechly naposledy... "S Patrikem jsme se do sebe zamilovali na první pohled. Pracovala jsem jako redaktorka pro jeden časopis a měla jsem za úkol udělat s ním rozhovor o novinkách v ortodoncii. Okouzlil mě už na první pohled. Byl to krásný, urostlý, vysoký chlap s havraními vlasy a s modrýma očima. Když si k tomu připočtete ještě jeho status lékaře, navíc špičky ve svém oboru, budete mít asi stejný dojem jako tehdy já - narazila jsem na atraktivního chlapa. O jeho práci jsme se přestali bavit velmi záhy. Nějak přirozeně jsme přešli na téma ,naše zájmy' a zjistili jsme, kolik toho máme společného. Z našeho setkání propukla láska jako trám. Upřímně se musím přiznat, že jsem větší, silnější a především rychlejší vzplanutí ještě nikdy nezažila. Stejně rychle, jako to mezi námi zajiskřilo, náš vztah ale i začal skřípat. Zamilované chování Patrikovi vydrželo pouhých čtrnáct dní, pak se mi začal měnit před očima. Všechno muselo být po jeho. Moje sebemenší snaha o prosazení si vlastního názoru končila jeho křikem a výčitkami. Nechtěla jsem ho rozčílit, natož ztratit, taková partie to přece byla... Proto jsem omlouvala jeho hrubé chování řadou starostí, které se na něj nakupily v práci, a raději jsem se stáhla do sebe. Ani jsem si neuvědomovala, že už to vedle něj ani nejsem já. Že se úplně ztrácím. Jednou z posledních kapek bylo, když mi začal mluvit i do oblékání. Z mého šatníku se mu nelíbilo takřka nic. Chtěl, abych chodila oblečená cudně, ale zároveň vyzývavěji, a nakonec mi dokázal zkritizovat i ponožky. ,Musíš nosit jedině ty bílé!' říkával mi. ,Mimochodem džíny máš na zadku poměrně dost povolené, přitom by měly k tvojí figuře úplně přiléhat. A ještě něco... Tepláky prosím tě nenos vůbec. Ani doma to nesnesu, rozumíš?' Tenkrát jsem se nezmohla na slovo. Mlčela jsem a žasla. Na další rande s ním už se mi ani nechtělo. Nevěděla jsem, jak se mám obléct, abych vypadala dostatečně reprezentativně... Když jsem si asi třikrát převlékla i ty vytknuté ponožky, před skříní jsem se rozbrečela. Ani přes jeho nadřazené chování (nešlo ,jen' o oblečení...) jsem se s ním kupodivu nechtěla rozejít. Věřila jsem, že se to mezi námi časem srovná, že to dobře dopadne. Paradoxně to byl nakonec on, kdo náš vztah ukončil... ,Vím o sobě, že jsem hajzl, ale nejsem až takový, abych i tebe úplně zničil. Jsi až moc hodná holka. Navíc mám z tebe nějaký komplex, nebo co...' Komplex? Ze mě? On, lékař, specialista ve svém oboru, který otvíral vlastní soukromou kliniku? Ten samý, který měl připomínky i k mému šatníku a nebyla jsem pro něj zřejmě dost ,posh'? Vůbec jsem tomu nerozuměla," vypráví svůj příběh rozčarovaně Aneta.

V čem je zakopaný pes

Podle terapeutky Markéty Sodomkové jde o celkem jednoduše vysvětlitelný psychologický jev: "Macho typ působí na povrch zpravidla sebevědomě. Je úspěšný a zábavný, pečuje o sebe. To jsou vlastnosti a dovednosti, po kterých touží asi každý z nás. Za jeho mnohdy až přehnaným sebevědomím se však paradoxně mohou skrývat pocity méněcennosti, které ve vztahu postupně vyplouvají na povrch a jsou pro partnerku takového muže kolikrát velkým překvapením. I přesto nás však macho typy mužů nepřestávají přitahovat. A nutno podotknout, že slabost pro ně mívají především ženy, které neoplývají příliš vysokým sebevědomím..." Na jednu stranu si tedy za to, jak hrubě se k nám naši partneři či milenci chovají, vlastně můžeme samy. Málo si věříme, kolikrát s sebou necháme "orat", v krajním případě jim dovolíme, aby s námi zacházeli jak s onucí. Nenastavujeme chlapům dostatečné mantinely v tom, kam až můžou ve svém chování vůči nám zajít. Nicméně někdy je taková snaha beztak marná. Drsný kámen totiž můžete obrousit, zbavit ho těch nejostřejších hrotů a hran, ale oblázek vybízející k pohlazení z něj nikdy neuděláte... Vztah s machistickým týpkem vás bude jedině vysávat, brát vám energii. Z neustálého dožadování se jakýchkoli práv budete psychicky vyčerpaná. Možná je dobré mít s macho typem zkušenost, ale ideálně si ji odbýt už někdy v mládí. Natlouct si, vyplakat se, rozejít se s ním, a pak si díky špatné zkušenosti o to víc považovat hodných chlapů, které svým galantním chováním připomínají filmového Kristiana z doby první republiky. Koneckonců pro lásku by se trpět nemělo. Tu pravou poznáte podle toho, že bude váš život zjednodušovat, ne ho ještě víc komplikovat.