Mé dítě je diabetik

Víte, co všechno obnáší péče o malého diabetika? Kromě změny režimu v domácnosti rodiče musí dítě naučit, jak zvládat diabetické potřeby, ale také mu pomoci i po psychické stránce.

Nejprve si připomeňme, o jakou nemoc se jedná. Diabetes mellitus, česky zvaný úplavice cukrová neboli cukrovka, je dosud nevyléčitelné onemocnění projevující se poruchou metabolismu cukrů. Dělí se na dva typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu. Způsobuje ho absolutní nebo relativní nedostatek hormonu inzulinu. Obě nemoci mají podobné příznaky, ale liší se příčinami vzniku.

Dětský diabetes

U dětí se jedná především o diabetes mellitus I. typu, tzv. juvenilní. Objevuje se hlavně v dětství nebo v pubertě. Je to autoimunitní onemocnění, které ničí buňky slinivky břišní vyrábějící inzulin. Jelikož je inzulin pro lidský organismus životně důležitý, je nutné ho celoživotně aplikovat. K tomu se používá tzv. inzulinové pero nebo inzulinová pumpa. S aplikací inzulinu souvisí i pravidelné měření hladiny krevního cukru s pomocí přístroje zvaného glukometr.

V souvislosti s dětmi se ale stále častěji mluví i o diabetu II. typu, který byl dříve diagnostikován hlavně u starší populace (lidé nad 30 let). Tato forma je důsledkem poruchy uvolňování inzulinu ze slinivky nebo jeho nedostatečnou účinností. Jelikož nemocní diabetem II. typu nejso

životně závislí na inzulinu, bývá tento typ také někdy označován jako diabetes nezávislý na inzulinu.
Pokud budete pátrat po příčinách, v případě diabetu I. typu je důvodem autoimunitní reakce, některé výzkumy uvádějí souvislost s virovou infekcí a svou roli mohou sehrát i genetické vlivy a prostředí, v němž daný jedinec vyrůstá. Diabetes mellitus I. typu tedy nijak nesouvisí s tím, zda vaše dítě miluje sladká jídla nebo je cvalda. Vzniká nezávisle na chování dítěte. Jeho propuknutí nelze nijak ovlivnit, ani za něj nikdo nemůže.

U diabetu mellitu II. stupně je situace trochu jiná. Největším rizikovým faktorem je nadváha, blíže k němu mají děti s výskytem diabetu v rodině a častěji jsou postižené holčičky.

Poznej svého nepřítele

Zda jde o diabetes, zcela přesně určí odborné lékařské vyšetření. Ale už z některých příznaků můžete odvodit podezření. U diabetu I. typu je to časté močení, neustálá žízeň, únava, hubnutí, žaludeční nevolnost, podrážděnost. Také v případě diabetu II. typu je jedním z příznaků velká žízeň, časté denní i noční močení, velký hlad, špatné hojení ran, únava až ospalost a svědění.

S podezřením na cukrovku je lepší neotálet a nechat dítě vyšetřit lékařem, protože prodleva může napáchat závažné škody. Své o tom ví i maminka Radka: "U dcery Dominiky jsme diabetes melitus I. typu diagnostikovali ve 4 letech sami a do nemocnice už přijeli se zmíněnou diagnózou. Lékaři to nemají rádi, nicméně záhy nás pochválili a kvitovali její stav, protože děti s tímto onemocněním se k nim dostávají ve stádiu, kdy mají naprosto rozhozený metabolismus, a stabilizace dětského organismu pak trvá velice dlouho, zatímco my jsme strávili v nemocnici pouze týden. Důvod včasné diagnózy byl prostý, manžel je diabetik, byť ne od dětství - kvůli prasklému slepému střevu mu zánět, který většinou tento průšvih doprovází, zasáhl slinivku a do půl roku, ve 33 letech, u něj onemocnění propuklo. Takže když jsme u dcerky zpozorovali neobvyklou únavu, časté pití a močení, změřili jsme jí manželovým glukometrem cukr v krvi a bylo jasno."

Sladká nemoc

Radka se s nemocí své dcery vyrovnala s tím, že s cukrovkou se dá vést celkem plnohodnotný život a že jiní jsou na tom hůře. Rodiče, jež s cukrovkou nepřišli osobně do styku, musí vstřebat velkou řadu novinek, mezi něž patří diabetický režim, pravidelná strava, počítání jednotek, měření hladiny cukru a píchání inzulinu. S tím vším je třeba počítat nejenom v běžném dni, ale také při dovolených, sportování a dalších aktivitách dětí.
Složitá situace tak nastává například při výběru školky nebo školy, v níž budou akceptovat zdravotní handicap dítěte. V tomto ohledu se vyplatí hledat už proto, že pedagogové vám mohou pomoci rovněž při začlenění dítěte do kolektivu. Malá Dominika tolik štěstí neměla a její maminka k tomu říká: "První větší problémy začaly s nástupem do školy. Ze strany učitelů docházelo k nepochopení nejenom z důvodu přísného stravovacího režimu, aplikace inzulínu, ale také třeba častější nemocnosti, která je u diabetických dětí obvyklá." To ale bohužel nebylo všechno, Dominika se setkala i se šikanou ze strany spolužáků, kteří jí záměrně poškodili glukometr a rozbili inzulinovou ampuli s tím, že má uvnitř beztak vodu. Pro všechny byla najednou jiná, dítě s problémem.

(Ne)snadné dospívání

Puberta často pořádně zamává se zdravým dítětem, natož s dítětem, které má zdravotní handicap. Tenhle problém se nevyhnul ani Dominice, což její maminka přičítá nedostatku porozumění učitelů i spolužáků. I když to Dominika přes odmítání nemoci, hospitalizace a následnou péči psychologa zvládla, strach o její život mají rodiče pořád. "Jak jsem říkala manželovi v nemocnici, když dcera onemocněla, s cukrovkou se dá vést téměř plnohodnotný život. Dnes k tomu ale dodávám, že to chce velkou dávku trpělivosti, nepodceňovat diabetický režim, stravu a pochopení okolí, aby byl život s tímto onemocněním snesitelnější," uzavírá Radka svoje vyprávění.

Text: Běla Gabrielová

Zdroj: Časopis PERFECT WOMAN