Nechci dítě, zn. neinvazivně!
Potrat je jedním z nejbolestivějších zásahů nejen do těla, ale i duše ženy. Jakým způsobem se změní s legalizací tzv. potratové pilulky, která je jedním z nejkontroverznějších témat, v němž se střetává medicína, etika, politika, farmaceutický průmysl a svoboda rozhodování?
Ukončení těhotenství podstoupí na celém světě 50 milionů a u nás zhruba 32 tisíc žen ročně. Potratová pilulka tak má být řešením pro ženy, které absolvují nelegálně prováděné zákroky končící u 70 tisíc z nich (v celosvětovém měřítku) smrtí, doživotním postižením anebo neschopností mít někdy v budoucnu děti. Druhým aspektem je provedení interrupce šetrnějším způsobem. "Doposud bylo ukončení těhotenství prováděno pouze chirurgickou metodou. Ta může být pro ženu v mnoha případech velmi náročná, ať už z hlediska anestezie nebo možnosti poranění děložní stěny s následkem nemožnosti mít v budoucnosti děti," komentuje situaci předseda České porodnické a gynekologické společnosti doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl.
Z lékařského brevíře
Potratová pilulka s nepoetickým názvem RU-486 je u nás k dostání na předpis od letošního června. Ve světě ovšem žádnou žhavou novinkou není. Poprvé se začala legálně používat v roce 1988 ve Francii, v 90. letech se přidalo Rakousko, Německo, Velká Británie, Švédsko a další země, včetně silně nábožensky založeného Španělska nebo Řecka. A podíváme-li se dále do statistik, uvidíme, že po potratové pilulce "sahá" až 80 % žen, které se pro interrupci rozhodnou.
K chemickému ukončení těhotenství může dojít 49. dne amenorey (gestačního stáří), kdy se v těle matky nachází cca 10 milimetrů velké embryo, nikoli tedy ještě plod. K němu se fakticky nevyužívá jedna pilulka, ale v první fázi hned tři obsahující látku mifepriston a známé pod názvem Mifegyne. Jejich úkolem je zablokovat hormon progesteron, bez něhož se oplodněné vajíčko není schopné vázat na děložní sliznici a kvůli tomu také není možná další výživa embrya. Po 36 až 48 hodinách od požití těchto látek se pak aplikuje 1 tabletka Mispregnolu, která obsahuje misoprostol. Tuto látku tvoří ženské tělo v těhotenství, respektive ve chvíli, kdy dochází k porodu, přirozeně. Spouští děložní stahy a změkčuje děložní hrdlo, čímž vypuzuje odumřelé embryo z těla ven.
Zázrak na počkání?
Zní to možná jednoduše, ale ve skutečnosti potratová pilulka žádný zázrak na počkání neslibuje. Žena, která se pro potrat touto cestou rozhodne, si sice ušetří celkovou anestezii, chirurgický zákrok a po hodině je takzvaně po všem, ale procházka růžovou zahradou to opravdu není. Jedná se totiž stále o potrat, který může představovat i několikadenní proces spojený se silným krvácením, bolestmi hlavy, únavou, průjmem nebo zvracením. I proto se u nás potratové pilulky nepodávají ambulantně u praktického lékaře gynekologa jako v jiných evropských státech, nýbrž ve zdravotnickém zařízení s lůžkovou péčí, kde žena zůstává hodinu pod lékařským dozorem. Druhá návštěva probíhá při podání čtvrté tabletky a po dvou nebo třech týdnech následuje kontrola. "Lékař zkontroluje, že ukončení těhotenství proběhlo úspěšně, a ujistí se, že je vše v pořádku. Každá pacientka, která se rozhodne pro farmakologické ukončení těhotenství, obdrží bezpečnostní kartu, včetně data a hodiny další návštěvy a kontaktu na lékaře pro případ nutnosti."popisuje celý proces gynekolog Doc. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D. z olomoucké porodnicko-gynekologické kliniky. Následná kontrola je nezbytná také proto, že ani aplikace potratové pilulky není bez rizik. "Po každém ukončení těhotenství bez ohledu na to, zda se jedná o primárně chirurgické nebo nechirurgické, je třeba brát v úvahu i možnost nutnosti provedení následné chirurgické revize," vysvětluje Doc. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D. "Budu-li hovořit konkrétně o farmakologické metodě, pak dlouhodobé údaje vykazují 2-7 % žen, u kterých dojde k vypuzení těhotenské tkáně a embrya pouze částečně, či vůbec. V takovém případě je samozřejmě nutné provést chirurgickou revizi dutiny děložní. Nicméně v tomto případě je i chirurgický zákrok pro ženu šetrnější, neboť díky předchozímu podání prostaglandinu není třeba násilně rozšiřovat děložní hrdlo."
Za oponou
Jak zaznělo již v úvodu, při potratu nejde jen o fyzickou, ale také psychickou stránku. Přední psycholožka Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc. z pražského Sexuologického ústavu k tomu dodává: "Umělé přerušení těhotenství klade vysoké nároky na psychiku. Žena se musí rozhodnout a nést důsledky svého rozhodnutí. Psychické prožívání je ovlivněno celou řadou faktorů, a to jak vnějších, tak i vnitřních, kde jednoznačně vévodí vnímání vlastní feminity, osobní morálka a žebříček hodnot. Toto jsou zároveň hlavní faktory, které mají vliv na prožitek ženy po samotném provedení interrupce. Potratová tabletka představuje pro ženu alternativu při volbě umělého přerušení těhotenství a podle provedených průzkumů lze předpokládat, že sníží negativní psychický dopad ve smyslu příznaků postinterrupčního syndromu." Na druhou stranu být svědkem svého vlastního potratu, vidět ulpělé krevní sraženiny nebo dokonce bílý váček s gelovitým obsahem může (ale samozřejmě nemusí) být traumatem na celý život. Názory týkající se dopadů potratových pilulek na ženskou psychiku se tedy také různí. "Zatímco při klasickém instrumentálním potratu je žena hospitalizována a zákrok se provádí v celkové anestezii, při farmakologickém potratu je žena konfrontována s celým procesem uměle vyvolaného potratu, který může trvat hodiny, ale i dny, což je velmi nepříjemné jak po fyzické, tak po psychické stránce," uvádí gynekolog a sexuolog Zlatko Pastor. A stejného názoru je i primář gynekologického oddělení Nemocnice Na Homolce MUDr. Petr Popelka: "Doposud se žena rozhodla pro ukončení těhotenství, ale vlastní akt provedl lékař, tedy jiná osoba, zatímco žena byla v celkové narkóze. Nyní kromě rozhodnutí bere na sebe vlastní provedení zákroku ona sama."
Potrat není tabu
Téma umělých potratů ovšem nezasahuje jen otázky na úrovni individuální týkající se zdraví a psychiky ženy, ale i celospolečenské, které jak vidno doposud v sobě nemáme vyřešeny. Náleží nám, resp. matce a lékařům rozhodovat o životě nebo smrti dítěte? Nestane se s jednoduchostí požití potratové pilulky ještě jednodušší rozhodování o životě a smrti? Nebudeme ještě lehkomyslnější a hédonističtí? Nevytratí se z pojmů, jako je láska, věrnost, zodpovědnost, svoboda jejich obsah? Víte, asi budu znít jako rádoby mudrc nebo možná jako srab-alibista. Ale na tyto otázky, které pokládají nerůznější hnutí, psychologové, lékaři, novináři, politici, nemůžu odpovědět jinak, že jsem za svůj život viděla leccos: ženy, které postoupily potrat proto, že věděly, že své děti nemohou zajistit, rodiče, kteří svěřili své děti do ústavní péče, protože v sobě neměli sílu se o ně starat, lidi, kteří opustili své partnery proto, že nebyli schopni nést tíhu jejich vážného onemocnění... A žádnou z těchto situací a volbu jejich řešení neumím soudit. V demokratické společnosti ovšem fungují určité zákony a mezi nimi i zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, kdy se žena do 12 týdnů těhotenství může svobodně rozhodnout, zda se stane matkou nebo ne. I když je tedy dobře, že si společnost takové otázky klade, ten, kdo se nakonec rozhoduje a srovnává s vlastním svědomím, je vždy žena. A tak by to v demokracii mělo být...
Text: Běla Gabrielová
Zdroj: Časopis Perfect Woman