Nejúčinnější přírodní látky na nakopnutí imunity, o kterých možná ani nevíte

Pod pojmem imunitní systém rozumíme složitý komplex obranných reakcí, které probíhají uvnitř organismu. Jejich úkolem je chránit naše zdraví před chorobami a záněty, které způsobují různé viry, bakterie a jiné cizorodé organismy.

Obrazně řečeno, imunitní systém je jakoby ochranný ocelový štít, který chrání organismus před nebezpečnými útoky z venku (různé cizorodé organismy, viry, bakterie) jakož i z vnitra (nádorové buňky, autoimunitní reakce).

Podzim, která je charakteristická nepříjemným chladným počasím, častými dešti jakož i nižší intenzitou slunečního záření dává našemu organismu (imunitnímu systému) zabrat nejvíce.

Existují dvě významné látky, které výrazně posilují náš imunitní systém, tedy obranyschopnost organismu.
První významnou látkou je kolostrum nebo mlezivo. Je to specifická tekutina, kterou produkují mléčné žlázy všech savců krátce před porodem i během prvních dní po porodu. V posledním období se kolostrum těší velkému zájmu vědců. Mnohé vědecké studie potvrzují, že kolostrum je skutečně velmi efektivní při posilování imunitního systému, při boji s nepříjemnými alergiemi, při zánětech kloubního aparátu, při trávicích potížích jakož i při onkologických onemocněních.

O blahodárných účincích kolostra věděli už starověcí Inkové, Egypťané, Řekové jakož i Germáni či Keltové. Uchovávali ho ve vzácných nádobách pro panovníků, aby se dožili vysokého věku, ale i pro sportovce a válečníků, aby podávaly lepší výkon.

Proč je kolostrum tak významné?

To, co dělá kolostrum významným, je vysoký obsah bioaktivních látek, které přímo podporují obranyschopnost organismu.

Co obsahuje kolostrum ?

• Imunoglobuliny - protilátky, které produkuje organismus při napadení cizorodým organismem nebo cizorodou látkou. Tyto významné látky (protilátky) se při napadení organismu dostaví na místo působení (na bojiště), kde začnou nežádoucí návštěvu postupně likvidovat.

• Lactoferin -v organismu je zodpovědný za transport železa. Jeho význam spočívá v tom, že odebírá železo nebezpečným bakteriím, které jej potřebují pro rozmnožování, čímž přímo zabraňuje jejich dalšímu šíření.

• Růstové faktory - podporují a obnovují růst svalů, šlach, kostí, nehtů a vlasů. Zlepšují kvalitu pokožky. Můžeme je považovat za elixír mládí. Urychlují hojení ran a rekonvalescenci.

• Lysozym - enzym, který má schopnost narušovat bakteriální stěny, čímž podporuje rozpad a zánik Bakterie í (antibakteriální účinek).

• Vitamíny - ovlivňují biochemické procesy v těle.

• Minerály - zejména vápník, sodík, hořčík, fosfor a draslík.

• Aminokyseliny - kolostrum obsahuje až 26 aminokyselin.

Kravské versus lidské kolostrum

Mnohé vědecké studie potvrzují, že kravské kolostrum obsahuje mnohonásobně vyšší množství imunoglobulinů (zejména imunoglobuliny IgG). Právě imunoglobuliny IgG jsou zodpovědné za rychlou obrannou reakci organismu před nebezpečným hostem (virem, bakterií, nebezpečnou látkou apod.). Kravské kolostrum však vyniká i vyšším obsahem aminokyselin, vitamínů a minerálů.

Kolostrum a věda

Kolostrum patří mezi nejvíce zkoumány funkční potraviny (doplňky výživy). Internet je plný odborných vědeckých prací a výzkumů, které jednoznačně potvrzují jeho přínos pro zdraví spotřebitele.

Druhou látkou důležitou pro imunitní systém je aminokyselina l-lysin.

L-lysin se v organismu téměř výhradně využívá na tvorbu bílkovin. V těle se tato aminokyselina neukládá do zásob, navíc, většina vyšších organismů si není schopna L-lysin sama vytvářet. Proto je L-lysin nepostradatelnou aminokyselinou, kterou je třeba přijímat v dostatečném množství, aby se zachovala tvorba látek bílkovinné povahy.

Nároky na příjem L-lysinu se zvyšují především během období akutních infekčních chorob. Přítomnost lysinu byla prokázána v leukocytech (bílých krvinkách) a jiných buňkách zajišťujících imunitní odpověď organismu, protože buňky imunitního systému jsou bílkovinné povahy.

Nedostatek L-lysinu v organismu

Nedostatek lysinu omezuje syntézu bílkovin (včetně cytokinů) a množení lymfocytů, snižuje protilátková reakce, což může vést k nedostatečné imunitní odpovědi organismu a následně k zvýšené nemocnosti. Nedostatek L-lysinu ovlivňuje tvorbu protilátek, jakož i buněk zprostředkujících normální imunitní odpověď, čímž zlepšuje funkci imunitního systému. N a základě doporučení z Světové zdravotnické organizace (WHO), dávka lysinu, kterou by měl zdravý člověk přijmout je 30 mg na kilogram tělesné hmotnosti nebo přibližně 2,1 gramu na 70 kilogramů tělesné hmotnosti.

Antiviroticky účinek L-lysinu

L-lysin v boji proti herpesu
Suplementace lysinem je univerzální účinná proti celé rodině herpetických virů. Ukázalo se, že L-lysin potlačuje RNA i DNA viry, zabraňuje vzniku projevů herpesvirové infekce, resp. pomáhá zkrátit její trvání. Když se virus oparu dostane do těla, usadí se na nervových buňkách, přičemž jeho přítomnost v organismu se nemusí projevit okamžitě. Spouštěčem onemocnění je nejčastěji stres nebo oslabená imunita.

Virus herpes simplex pro své rozmnožování vyžaduje přítomnost vyššího množství argininu v těle a zároveň nízké hladiny lysinu. Znalosti o antagonismy mezi lysinem a argininem se využívají na účinnou léčbu dermálních infekcí způsobených virem herpes simplex. Základní mechanismus antiviroticky aktivity L-lysinu spočívá ve snížení transportu argininu do viru, čímž zpomaluje jeho růst. Studie prokázaly, že užívání L-lysinu zpomaluje replikaci viru, zkracuje průběh a trvání onemocnění a zlepšuje klinické příznaky.

L-lysin v boji proti covid-19

Jedno z nejdůležitějších pozorování v souvislosti s L-lysinem a onemocněním COVID-19 je významně krátký čas eliminace, resp. snížení horečky, která byla způsobena cytokinové bouří. U pacientů pozitivních na COVID-19 se ve většině závažných případů prokázaly masivní hladiny cytokinů. Nadměrné uvolňování prozánětlivých cytokinů se označuje jako cytokinové bouře. Po jejím spuštění organismus začne intenzivně bojovat proti infekci a eliminuje tak patogeny.

Negativní na tom je, že vysoké hladiny cytokinů v organismu mohou být hlavní příčinou přispívající k poškození vnitřních orgánů nebo některých systémů (kardiovaskulární systém, nervový systém, kožní projevy či sepse). Nedostatečný příjem L-lysinu může přispět k zvýšeným hladinám zánětlivých cytokinů. L-lysin se proto jeví jako vysoce potlačující látka na replikaci viru v organismu.