Neklid, nervozita, napětí, poruchy spánku, ranní únava? A znovu vše dokola?

Zažili jsme několik náročných let – nejdříve pandemie, pak válečný konflikt a následně energetická a inflační krize – to vše jsou silně stresové faktory.

Lidé potřebují v životě pocit bezpečí a jistoty, finančního zabezpečení a v neposlední řadě kontakt s blízkými lidmi, což nám bylo během pandemie odpíráno. Ambulance se doslova naplnily pacienty, kteří se předtím nijak psychiatricky neléčili. K nim se přidali ti, kteří sice překonali covid, ale odnesli si psychické následky – statistiky mluví až o každém pátém pacientovi.

Mnoho lidí se domnívá, že pokud se cítí psychicky špatně, mají depresi. Nebo jsou ve stresu a řeknou, že cítí úzkost. Ta je totiž přirozenou reakcí na stres – například první den v nové práci nebo před zkouškou ve škole – v těchto případech je normální a přirozené úzkost pociťovat. Udržuje nás ve střehu a v pohotovosti a pomáhá překonávat náročné úkoly.

Je třeba ji však odlišit od úzkostné poruchy, kdy úzkost trvá příliš dlouho, je velmi intenzivní a výrazně ovlivňuje kvalitu jak pracovního, tak soukromého života.

Takovéto úzkostné poruchy trápí až 10 procent populace a zahrnují široké spektrum projevů. Nezřídka se objevují společně s poruchami spánku.

Jaké jsou příznaky?

Příznaky úzkostných poruch jsou nejen psychického charakteru, často jsou přítomny i tělesné projevy – bušení srdce, svírání na hrudi, neschopnost nadechnout se, pocity na omdlení či bolesti. Právě tyto tělesné projevy jsou důvodem, který přivádí pacienty primárně k obvodnímu lékaři.

Příznaky úzkostných poruch

Kardiovaskulární příznaky bušení srdce, zrychlený puls, bolesti na hrudi
Dýchací obtíže dušnost (dechová tíseň), psychogenní astma
Trávicí příznaky nechutenství, nauzea (nevolnost), zvracení, zácpy, průjmy
Psychogenní bolesti bolesti bez objektivního nálezu při vyšetření
Neurologické symptomy závratě, nestabilita, parestézie (brnění, pálení), svalové napětí, poruchy polykání, pocity "knedlíku v krku"
Další fyzické příznaky návaly horka, pocení
Nevýkonnost, únava

Co může pomoci?

Úzkostná porucha patří mezi nejčastější psychické poruchy a týká se tak mnoha lidí. Neléčená úzkost má významný dopad na kvalitu života a bez další léčby většinou dochází ke zhoršení stavu. V terapii úzkostných projevů se uplatňuje zejména psychoterapie, antidepresivní a anxiolytická léčba. Farmakoterapie úzkosti, zejména pokud jde o dlouhodobé užívání anxiolytik, však bývá zatížena vedlejšími účinky a rizikem rozvoje závislosti.

Pokud je však problém identifikován a podchycen včas, mohou pomoci fytofarmaka, čili léky na přírodní bázi. Často i sami pacienti preferují takové léky, které jsou nenávykové, dobře snášené a nezpůsobují denní ospalost.

Přírodní léčba levandulí

Zde přichází na pomoc příroda. Lidé se pokouší zvládat úzkost s pomocí rostlin odedávna, nejrychleji působícím anxiolytikem je inhalačně užívaný nikotin, rychlý anxiolytický účinek jeví alkohol. To ovšem nejsou zrovna ideální látky, jak z hlediska dopadu na zdraví, tak již zmíněné závislosti.

Lékem volby při mírné úzkosti však mohou být i volně prodejné léky, tak zvaná fytofarmaka s obsahem levandulové silice extrahované z Lavandula angustifolia (levandule úzkolisté).

V lékárně můžete zakoupit volně prodejný lék Lavekan, jehož účinnou látkou je právě levandulová silice a je určen k léčbě přechodných úzkostných nálad.

Jak levandulová silice funguje?

Můžeme si to představit tak, že snižuje dráždivost nervů a má schopnost zklidnit mysl. Tím uvolnit vnitřní napětí a navodit stav relaxace, nikoliv únavy či obluzení. Nesnižuje pozornost a nemá nepříznivý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Tento mechanismus účinku ovšem vylučuje užití levandulového extraktu jako rychlého hypnotika. Užívání extraktu z levandule spánek zlepšuje svým anxiolytickým účinkem, což může trvat dny až týdny.

Extrakt z levandule je tak vhodným lékem na zvládání úzkostných neuróz včetně psychosomatických potíží, např. zažívacích potíží, nevolnosti, nespavosti či různých bolestí bez objektivního nálezu při vyšetření.

Není zač se stydět

Psychická onemocnění provází řada společenských předsudků, které lidem brání navštívit odborníky, i když cítí, že problém sami nezvládnou. Úzkostné a depresivní poruchy jsou významným rizikovým faktorem pro další choroby, např. kardiovaskulární či metabolické.

Pokud máte více než dva týdny soustavně depresivní náladu, v jejímž důsledku se izolujete, jste neustále smutní, nejste schopni se radovat z věcí, které vás doteď těšily, špatně spíte a nedokážete se soustředit na práci či studium, je na čase to začít řešit. Vyzkoušíte zmíněnou rostlinnou léčbu. Pokud se ani po měsíci kontinuálního užívání příznaky úzkostných stavů nezmění, měli byste vyhledat odborníka.