Nebojte se znovu zamilovat

Slunce hřeje, vzduch krásně voní, zahrádky kaváren jsou plné párů. A vy jste zrovna sama a je vám víceméně fajn. Jen občas přijde myšlenka: Co když přece jen ještě existuje šance? Co když ještě chci a můžu milovat a být milována? Třeba právě teď je čas v lásku znovu věřit.

Láska je tím nejsilnějším a nejkrásnějším v životě. Ale také něčím, co nás dokáže hluboce zranit. Po rozchodu nebo zklamání často přichází slib, že už se raději do dalšího dobrodružství pouštět nebudete, nikdy už si nenecháte zlomit srdce, nikdy už nedovolíte, aby vám někdo ublížil. Zavřete se do raději bezpečí samoty, obklopíte se prací, přáteli, zálibami, a i když navenek vypadáte v pořádku, vaším věrným, více či méně přiznaným společníkem, je i opatrnost. A tak ve chvíli, kdy někoho nového potkáte, stojíte na rozcestí. Risknete to, anebo raději zůstanete v bezpečí minulosti?

Minulost není vězení

Je lidské a přirozené bát se znovu zamilovat. Strach je vaše vnitřní ochrana, jakýsi citový airbag, které vám mají zabránit v opakování bolestivých zkušeností. Vždyť si ještě pamatujeme hádky, slzy, ticho, bolestivé konce. Jenže život není jen o bezpečí, jen o tom nějak přežít, ale také cítit. A láska, byť občas bolestivá, je právě tím, co dává našemu životu hloubku. Jedním z největších omylů totiž je podlehnout dojmu, že pokud vám láska jednou (nebo víckrát) nevyšla, je to důkaz, že láska prostě není pro vás. Jenže to není pravda. Každý vztah je jedinečný a dneska jste jiná než dřív. Lépe se znáte, víte, co a koho chcete, a také co a koho nechcete, co potřebujete, jaké jsou vaše hodnoty. Každé zklamání nebo obtížná chvíle vám může pomoci vytvořit lepší budoucnost, pokud se rozhodnete nežít jen na základě minulosti.

Zranitelnost jako dar

Když se zamilujete, neznamená to, že všechno půjde hladce ani to, že se znovu nezraníte. Ale už fakt, že si a novému vztahu dáte šanci, je odvážné a smysluplné. Můžete se znovu zklamat, ale také můžete znovu zažít to vzrušení z prvního polibku, nával hormonů štěstí a pocit naděje. Svět může zkrásnět a život se může změnit ze dne na den. Tím, že znovu uvěříte v lásku, dáváte životu signál, že se nebojíte být znovu zranitelná a odvážná, že chcete zažít pocit, že na světě existuje někdo, kdo vás vidí takovou, jaká opravdu jste a stejně zůstává.

Hledání nové lásky tak nezačíná stažením nejnovější randící aplikace ani zoufalou snahou se seznámit za každou cenou. Začíná u vás samotné a spočívá v tom, že se naučíte být sama sobě oporou, partnerem, kterého jste si vždy přála, největší láskou svého života. Začnete zkrátka znovu věřit a dostanete se z pochyb, zda jste dost dobrá, zda jste si předchozí rozchod nezasloužila, jestli jste něco neudělala špatně. Ztráta důvěry často nesměřuje jen k druhým, ale především k sobě. A u sebe ji zase můžete najít. Začněte drobnostmi, dopřejte si péči, laskavost. Přestaňte se trestat za minulé chyby a začněte se vidět taková, jaká opravdu jste – ne očima toho, kdo vás zranil. Důvěra ve druhé začíná důvěrou v sebe. Ve chvíli, kdy se naučíte stát pevně ve svých pocitech, nebude vás další láska trápit, ale doplňovat.

Odvaha milovat

Naděje není naivita. Je to víra, že život může být znovu krásný, i když někdy bolí. Naděje je malá jiskra, která přežívá i ve tmě. Je v každém kroku, který uděláte kupředu, i kdyby byl sebemenší. Je v každém rozhodnutí s láskou to ještě nevzdat. Láska opravdu může přijít, možná ne dneska, nebo zítra, ale ve chvíli, kdy si to dovolíte. Zamilovat se znovu je totiž čin odvahy. Znamená to věřit, že láska stojí za to riziko. Co když právě další láska je ta, která vás nezradí? Co když jste už dost silná, dost zralá, dost připravená milovat s respektem? Co když jste schopná vytvořit vztah, po kterém jste vždycky toužila? Co když vás čeká právě ta intimita, radost, podpora a sdílení, o kteých jste vždycky snila? I kdyby vás v minulosti někdo zranil natolik, že se vám láska zdá jako sci-fi nebo radost, která se týká jen ostatních a nikdy ne vás, když budete chtít, uzdravit se jde. Nebát se znovu zamilovat není slabost, ale síla.

Nemusíte se do ničeho tlačit. Nemusíte hledat, honit se, dokazovat, že jste připravená. Stačí být. Každý den, kdy se k sobě chováte s úctou a láskou, je krokem blíž k tomu, že budete připravená i na vztah, který vás neomezí, ale rozkvete s vámi. Láska nechodí podle kalendáře. Ale přijde. Možná až tehdy, když to nebudete čekat. A možná bude úplně jiná než ta předchozí: klidnější, laskavější, opravdovější. A vy budete vědět, že právě tahle stojí za to.

Text vznikl pro časopis Perfect Woman 6-7/25.