Osudová přitažlivost

Asi každému se za život přihodí setkání, které mu může zcela změnit dosavadní směřování, náhled na sebe, na vlastní bytí i na druhé. Pod pojmem osudová přitažlivost maně vyvstane představa permanentně blažených prožitků, bezproblémového bytí, hluboké sounáležitosti a neutuchající lásky, a to až do konce pobytu na této planetě. Pod pojmem osudová přitažlivost můžeme nabýt dojmu, že k nám druhý bez ohledu na okolnosti náleží, že k nám patří, a pokud je to osudové, nemůže to být jinak.

Pod pojmem "osudové setkání" je však možná více potřeba představit si toho, kdo nám pro náš život přináší důležité poznání, lekci, zkušenost, prožitek, který náš život nejen obohatí, ale posune naše vnímání vztahovosti i sebe samého v ní opět o nějaký kus dále. Osudová setkání jsou naplánována a nemůžeme je minout. Nemůžeme však ani získat to, co nám diktují naše představy, ale musíme žít to, co je v "původním plánu duší". Vztah dvou bytostí je vztahem mnoha rovin, které spolu mohou, ale nemusí korespondovat. Na vztah působí společná minulost, karma, přítomné možnosti, představy obou o společné budoucnosti, individuální vztahové zkušenosti atd. Faktorů zřejmých i nezřejmých, teprve žitím rozkrývaných, je skutečně mnoho. Sháňka po ideálním osudovém partnerovi je tedy více ztrátou času než čímkoli jiným, protože ten, kdo je po našem boku, je tím, koho nám osud dodal pro naše i jeho poznání.

Karmické vztahy

Dvojice lidí se setkává vždy v ten nejlepší čas, kdy je možné napravit pochybení minulosti, vyvázat se z karmického uzlu, vystoupit z překonaných vzorců a posunout tak vývoj této vazby blíže ke svobodě a bezpodmínečné lásce duše k duši. Tento typ vztahu je od svého počátku čímsi zatížen. Jako kdyby šlo jen složitě nacházet společnou řeč i důvod, proč by takto odlišní či nekompatibilní lidé měli být spolu. Často se ani při dobré vůli nedaří posunout vztah dále, protože se zdá, jako by byl od samého začátku něčím zatížen. Zákon akce a reakce jede naplno, a pokud nedojde k poznání, stále stejná lekce se neustále vrací. Z tohoto typu vztahu lze jen těžko vystoupit, dokud není pochopen patologický vzorec, který potřebuje být proměněn tak, aby se blokovaná energie uvolnila a mohlo dojít ke změně.

Individuální růst

Zkusme si náš život představit jako vlak, který jede určitou rychlostí, zrychluje, zpomaluje, zastavuje. Lidé vystupují i přistupují. Stejně tak se děje i s naším bytím. Má své tempo a ti, co v našem životě právě figurují, mají své opodstatnění a funkci, díky které se nám daří shromažďovat potřebný materiál pro pochopení toho, co můžeme v tomto úseku života získat. Interakce mezi dvěma lidmi je vždy o tom, jaké informace předávám druhému a jaké informace z druhého získávám o sobě. Pokud se budeme držet své vlastní sebestřednosti, je pravděpodobné, že nám pravda o nás samých bude ještě dlouho skryta, a tudíž ani naše vztahy nemohou být pravdivé či opravdové. Stále se budeme pohybovat v rolích a sebeprezentacích, aniž bychom dosáhli nějaké autentičnosti, a tím i přitahovat obdobné hráče.

Motýli v břiše

Čím lépe poznáváme sebe sama včetně chápání vlastních skrytých motivací, které doposud v našich vztazích fungovaly a s největší pravděpodobností nám vztahy i ničily, tím jasnější je poznání, čeho jsme či nejsme ve vztahu schopni, co od vztahů očekáváme a jaké jsou naše možnosti naplnit očekávání druhých. To se zcela pochopitelně ruku v ruce s poznáváním sebe sama a vývojem mění. Osudová setkání mohou vyvolávat pocit, že dotyčného velmi dobře známe, jen jsme se posledních tři sta let neviděli, ale bez problémů s ním navážeme zcela přirozeně kontakt. Osudová setkání mohou vyvolávat rozechvění a nemožnost na druhého přestat myslet, potřebu s ním neustále být, což může poukazovat na fakt, že má tento člověk pro nás a náš život důležité poselství.

Text: Anna Jančíková

Zdroj: Časopis Rituals