Přestaňte si šlapat po štěstí

Jsou to většinou drobnosti, kterými si kazíme svůj život, ale mají velké následky. Zjistěte, jak si bráníte být spokojená a co se s tím dá dělat.

Ústupky zabraňují úspěchu

Co nám brání dělat ty první kroky, které sice stojí šíleně moc úsilí, překonávání se, nervů, pochybností, ale nakonec nás posunou dál? Strach. Strach z něčeho velkého, neznámého, pro někoho obavy z každé maličkosti, i to je možné. Rozhodně to není nenormální, ale velký strach bere život, bere šance, bere volný dech, proto je potřeba s tím něco dělat. Všechno záleží na odhodlání, na odvaze udělat první krok vpřed, neobrátit se a nedat se na útěk. Se zdviženou hlavou čelit světu. Lidé bohužel jen vzácně mění své sny v realitu. Každý den dělají malé ústupky, které jim v souhrnu zabrání dosáhnout vysněného výsledku. A právě strach zde hraje velkou roli. Čím větší strach máme, tím více se naše sny a touhy likvidují. Boj se strachem nebude snadný, ale až dosáhnete i malinkého vrcholu, poděkujete sama sobě. Zeptejte se sama sebe: "Je lepší něco nezkusit, abychom nezklamali, nebo to risknout s tím, že to nemusí vyjít?" Vždyť přece dobře víte, která varianta nabízí větší šanci na úspěch.

Přestaňte se sama sabotovat

Když se kohokoliv zeptáte, zda touží být šťastný, odpověď bude samozřejmě ano. Jenže málokdo si uvědomuje, že jsme sami sobě těmi největšími narušiteli harmonie a pohody. Jak to vlastně děláme? Všemi těmi vztahy, které nám nic nedávají, ale naopak berou. Nesplnitelnými cíli. I úkoly, které jsme nedotáhli do konce. Špatné chování k sobě, které nedokážeme vysvětlit, má své kořeny v dětství či dospívání. Třeba vás rodiče příliš kritizovali, a proto jste se často cítila nemilovaná, nebo vám učitel ve škole dával najevo, že jste úplně k ničemu. Podobné situace se pak projevují v dospělosti tak, že se podvědomě pořád snažíme vrátit do situace v dětství, a to i přesto, že nám způsobovala bolest. Logicky to nedává smysl, ale platí, že nás přitahuje nikoliv to, co je pro nás nejlepší, ale to, co dobře známe. Není proto snadné najít z podobného bludného kruhu východisko. Třeba jako paní Markéta, která pracuje jako recepční. Ráda by si dodělala vysokou školu, kterou kvůli narození starší dcery opustila. S manželem, který je manažerem ve velké firmě, si už několik let moc nerozumí. Má pocit, že ho víc zajímá golf a obědy v drahých restauracích s obchodními partnery, které Markéta považuje za snoby. Markéta se trápí obavami, že dopadla přesně tak, jak říkal její otec. Odmalička jí totiž tvrdil, že moc rozumu a talentu nepobrala. A právě příliš kritizující rodiče nebo učitelé v nás vypěstovali dojem, že nestojíme za nic. Chování okolí jako by tenhle názor potvrzovalo, ale neuvědomujeme si, že takové situace sami vyhledáváme. Dobrých vlastností si u sebe nevšímáme, úspěchy považujeme za dílo náhody.

Přelaďte se uvnitř a změníte se i navenek

Až si znova budete říkat, jak jste příšerná, zkuste se sama sebe zeptat, kde je reálný základ těchto myšlenek? Proč by se takové hodnocení mělo vztahovat zrovna k vám? Negativní tvrzení přeměňte na neutrální. Z "jsem tlustá" na "přibrala jsem teď pár kilo, nelíbí se mi to, ale jsem připravená začít cvičit a jíst zdravěji". Ve chvíli, kdy mozek rozjede starou známou písničku o tom, že jste nejhorší na světě, řekněte klidně nahlas "stop!". Slova "měla bych" či "nesmím" změňte na "chtěla bych" a "nechci". Pamatujte také na to, že když jste zvyklá uvažovat nějakým způsobem celý svůj život, nezmění se to ze dne na den. Buďte k sobě trpělivá a vnímejte práci na sobě jako proces, kam patří chyby i návraty k nefunkčním zvykům. Vždy je ale potřeba vytrvat a zkusit to znovu.

Zamyslete se, za jakých okolností si připadáte silná. Být slabá je pohodlné. Stavět se do role oběti je v něčem výhodné. Proč? Nepřipadáte si totiž zodpovědná za své chování a pocity. Oběti jsou přirozeně nesebevědomé, takže jestli se do této kategorie řadíte, má to co dělat s vaší minulostí. Když vystoupíme z této role, narušíme tím zavedené pořádky, čehož se přirozeně bojíme. Představujte si, jak byste se v ideálním případě chtěla chovat. Co k tomu potřebujete?

Myslet konstruktivně a udělat rozhodnutí, která vám změní život

1. Hlavně začněte
První krok k tomu (bez ohledu na to, jak to nakonec dopadne), aby se vůbec v budoucnu mohlo něco změnit, je začít. Můžete si naplánovat cokoli, ale pokud neuděláte ten první krok, kterým byste mohla navázat a udělat druhý, třetí... nikdy se nic nestane ani nezmění. Ve vás bude pravděpodobně růst frustrace.

2. Snažte se a vytrvejte
Přestaňte se dívat na hodinky a počítat, kolik času vám co zabralo a jestli jsou už konečně vidět nějaké výsledky. Je to jako, když dáte řízek z rostliny do vody a pět minut na to jdete kontrolovat, jestli už nejsou vidět kořínky. Nečekejte, že cíl bude snadno dosažitelný. Ke každému, zvlášť ušlechtilému a velkému, vede většinou hrbolatá a klikatá cesta. Kdyby to tak nebylo, tak už dávno máte všechno, na co jste si jen pomyslela, a všichni ostatní taky.

3. Sledujte cíl
Buďte si vědoma všeho, co děláte. Sledujte svůj vlastní cíl a nenechte se například svést na cestu, která vede k cíli někoho jiného. Pokračujte stále vpřed, ignorujte všechny negace, které si občas tak štědře na vás vylévají ostatní, kteří stále ještě stojí na místě a neudělali jediný krok ke splnění svého vlastního snu nebo cíle. Co začít žít tak, abyste na svůj život byla hrdá? A pokud najednou zjistíte, že to tak není, měla byste najít v sobě odvahu zase se na svou cestu vrátit zpátky.

4. Věřte si
K tomu, abyste se stala nejlepší verzí sama sebe, už všechno máte - máte sebe. Věřte tomu, že jste schopna pracovat a dostat se dál než kdykoli předtím. Věřte, že jste na to dost mladá nebo dost stará, dost chytrá a dost silná. Nebraňte ve splnění snů sama sobě nějakými falešnými nebo iluzorními omezeními. Nikdo, kdo s vámi nešel životem v každé vteřině bok po boku, vám do něj nemá co mluvit, ať je to, kdo je to.

5. Zaměřte se na řešení
Zaměřte se na cíl, a ne na to, co by jeho dosažení mohlo bránit. Nenechte negativní myšlenky běhat svou myslí. Jděte si tiše a vytrvale dál za svým. Život vždycky bude plný výzev a zkoušek, ale vy se je snažte vnímat jako to, co opravdu jsou - ne coby překážky, ale cenné příležitosti k růstu. Zaměřením se na řešení problémů pomůžete všem, kdežto když se v nich budete utápět, nepomůžete ani sama sobě.

6. Přijměte, co nemůžete změnit
Co opravdu nejde nebo k čemu máte odpor, nechte být. Některé věci opravdu změnit nemůžete, tak se jimi netrapte. Naučte se některé věci přijmout a vzdejte se touhy mít nad nimi kontrolu do těch nejmenších detailů. Odměnou za to vám bude neuvěřitelný vnitřní mír.

7. Nechte minulost v minulosti
Pokud budete stále jitřit staré rány, nikdy se vám nezahojí. Nechte prostě minulost být, žijete teď a tady. Co se stalo, stalo se. To je volba, kterou potřebujete udělat. Ano, můžete žít v minulosti a hýčkat si stará trápení, ale čemu to pomůže?

8. Odpočiňte si
Někdy je dobré hodit všechnu práci za hlavu a pořádně si odpočinout. Když se pak k práci vrátíte, můžete se na ni podívat s čistou hlavou a novýma očima. Pokud se vyšťavíte do maxima, abyste něco dokončila, je pravděpodobné, že nasekáte spoustu chyb, což nakonec zhorší kvalitu celého výsledku.

9. Nechte za sebe mluvit činy
Nemluvte, konejte. Každý vzor je vzorem pro své činy. Proto ho ostatní následují a jako houba nasávají všechno, co dělá, a snaží se to zopakovat. Nechte za sebe mluvit své činy.

10. Pomozte změnit alespoň jeden život
Bez ohledu na to, jak pateticky to zní, opravdu můžete změnit svět tím, co děláte a co šíříte. Každý, zdánlivě bezvýznamný malý dobrý čin má někde v budoucnosti svůj velký výsledek. Myslete na to.

Text: Olga Strnadová,

Zdroj: Časopis Perfect Woman