Přestaňte si stěžovat. Vydržíte to 21 dní?

Průměrný člověk si stěžuje zhruba 15x až 30 za den, což jen České republice činí přibližně šest miliard stížností za měsíc. A teď si představte svět bez stížností...

Hnutí nestěžování odstartovalo ve Spojených státech v Kansas City v Missori roku 2006 a přišel s ní Will Bowen. Dnes už se k jeho základní myšlence připojilo více 11 milionů lidí ze 106 zemí světa. Některým se nestěžovat si daří lépe, některým to jde mnohem hůř. Ale i tak - když si jen vy vydržíte celý den na něco nestěžovat, ubyde na tomhle světě 15 stížností. Když to vydržíte týden, zmizí ze světa minimálně 105 stížností, když měsíc, jde už o 450 případů remcání, které se neuskuteční. Když se s vámi do téhle výzvy pustí váš partner, počet mrmlání, které zmizí z povrchu zemského, se zdvojnásobí a váš vztah se projasní. Když zaktivizujete kolegyně v práci, ať to také zkusí, bude svět hned hezčím místem k žití.

Proč si přestat stěžovat?

Náš svět je plný negativity. Jsme ji obklopeni, je všudypřítomná jako smog. Když si ale přestanete stěžovat, vytvoříte si kolem sebe prosvětlený lesní palouk, kde se budete moci volně nadechnout.

Podle Willa Bowena si totiž svět utváříme našimi myšlenkami a slova odkazují k tomu, co si myslíme. V každém okamžiku tak utváříme svůj život svými myšlenkami, kterým věnujeme pozornost. Abychom svůj život mohli utvářet vědomě, je nutné ovládnout vlastní mysl. A svoje myšlenky můžeme změnit tím, že změníme svá slova. Abychom je mohli změnit, je třeba si je uvědomovat. A Will Bowen k tomu vymyslel velmi užitečnou pomůcku: nestěžovací náramek.

Pokud jste si dosud myslela, že jste pozitivní člověk, který spíš koná, než si pořád stěžuje, budete překvapena, jak moc negativní jste. Fialový náramek, který si můžete zakoupit na stránkách Nestezujsi.cz vám totiž přiměje uvědomit si, jak moc jste naučená postěžovat si na úplné hlouposti. Funguje to velmi jednoduše - pokaždé, když si postěžujete, začnete někoho pomlouvat, budete někoho kritizovat nebo použijte sarkasmus, přendáte si náramek z jedné ruky na druhou. Povzdechnete si ráno při pohledu z okna, že venku je zase hnusně? Přendejte si náramek. Hned po příchodu do práce začnete s kolegyněmi remcat, že už zase nefunguje klimatizace, místo abyste zavolala sekretářce, ať sjedná nápravu? Přendejte si náramek. Budete se zaujetím vyprávět, jak vás zase příšerně bolí hlava, a ve své bolesti si libovat? Přendejte si náramek. Budete pomlouvat kolegyni, která má ve zvyku chodit pozdě, místo abyste si promluvila přímo s ní? Přendejte si náramek. Budete před dětmi nadávat, že zase po jejich tatínkovi uklízíte ponožky? Přendejte si náramek. Nadáváte u zpráv? Přendejte si náramek... A tak to jde celý den. Jeden celý den. A vaším cílem je vydržet mít fialový náramek (nebo jakýkoliv jiný, nemusíte si kupovat nestěžovací fialový, to není cílem hnutí) mít na jedné ruce celých 21 dní. Přitom to trvá týdny, než zvládnete mít náramek na jedné ruce 24 hodin denně, a než dosáhnete 21 dní beze stěžování si, uplyne klině deset měsíců. Mám svůj (nikoli fialový nestěžovací, to mi přišlo zbytečné) náramek třetí den. První den jsem ho měnila přehazovala z jedné ruky na druhou osmkrát. Nedělám si ale iluze o tom, že bych byla oproti průměru tak strašně pozitivní. Jde o to, že od 9.00 do 15.30 jsem byla sama, jen ve společnosti svých koček, takže jsem si neměla komu stěžovat. To je velká výhoda - negativní myšlenky se nepočítají, náramek se přehazuje, až když je vyslovíte. To stačí, když totiž začnete kontrolovat svá slova, a jestliže svou negativitu přestanete vypouštět na světlo boží, přestanou se tvořit i negativní myšlenky, protože po nich nebude poptávka.

A proč si tedy přestat stěžovat? Protože stěžování vám nikdy nepřinese to, co si přejete, naopak utvrzuje to, co nechcete. Když se zavážete k tomu, že všechno, co vypustíte z úst, bude pozitivní, vaše mysl si začne víc uvědomovat svoje pozitivní zkušenosti, a tak se změní nasměrování vaší mysli. Vaše pozornost se zaměří na to, co chcete, a to si také začnete do života přivolávat. (Ale neznamená to, že se máte spokojit se špatnou kvalitou či špatným chováním - na chyby klidně můžete upozornit, do svého upozornění však nevkládejte negativní energii, která je typická pro stěžování si).

Proč si lidé stěžují?

Podle Willa Bowena je pět hlavních důvodů, proč si lidé stěžují. Někteří z nich se stěžováním si snaží upoutat vaši pozornost, jiní chtějí vzbudit vaši závist, další skrze stěžování si hledají způsob, jak se vzdát odpovědnosti nebo jak omluvit svůj špatný výkon, a existují i lidé, kteří skrze stížnosti chtějí získat moc a manipulovat ostatními.

Pokud máte v práci kolegyni, která za pomocí stížností jen "škemrá" o trochu vaší pozornosti, zbavte jí tohoto zlozvyku tím, že ji oslovíte jako první a zeptáte se jí na něco z jejího života. Možná tak získáte dobrou přítelkyni. A když ne, přestane si chodit stěžovat právě k vám.

Ty, kteří za svoje neúspěchy viní vždycky ty druhé nebo rovnou celý svět, neukonejšíte návrhy na zlepšení. Chtějí od vás jen potvrdit, že oni jsou ve hře osudu pouhou bezmocnou obětí.

Stížnosti mohou být i určitou formou vychloubání - stěžují si a pomlouvají ostatní, aby upozornili na to, že oni jsou lepší, že by daný úkol zvládli mnohem lépe.

A stížnosti mohou být pro některé jedince měnou, za níž si kupují moc v určitém společenství. Tím, že si stěžují na své soupeře a pomlouvají je, si snaží koupit váš hlas a vaši náklonnost.

Poslední typ lidí se sice o něco pokusí, ale když jeho snaha selže, všechnu vinu svede na nepříznivé okolnosti, které se proti němu spikly.

Jak si nestěžovat

Když se rozhodnete, že si navléknete nestěžovací náramek, projdete čtyřmi fázemi. Tou první, úplně na počátku je nevědomá neschopnost - stojíte na startu a ještě si neuvědomujete, jak moc si stěžujete a nejste schopni si nestěžovat. Pro většinu lidí se stěžování si stalo návykem, který se opakováním posiluje. Když však začnete nestěžovat si, časem se vám podaří z tohoto návyku vymanit. Lidé si například často stěžují na zdraví a hrají roli nemocného, aby ve druhých vzbudili soucit a přitáhli k sobě pozornost, případně aby se vyhnuli něčemu, do čeho jsem nechce. Jenže tím, že si stěžují na to, že je něco bolí, o tom dávají vědět nejen okolnímu světu, ale také připomínají svému tělu, aby dál všímalo své bolesti a dál ji prožívalo... Will Bowen nezpochybňuje, že některé stížnosti jsou opravněné a že někteří lidé jsou skutečně vážně nemocní, jen by chtěl upozornit na to, že když si stěžujete na své zdraví, možná se snažíte uhasit oheň benzínem.

Druhou fází, která už není úplně bezbolestná, je vědomá neschopnost - tady už nežijete v blažené nevědomosti, naopak tady už se přistihujete, jak často si stěžujete, jenže slova jsou rychlejší než vy, a už je pozdě vzít to zpátky a tak každou chvíli přehazujete náramek z jedné ruky na druhou, a hrozně ráda byste si postěžovala, jak moc vám to nejde, a možná svou chybu hodila na druhé nebo se vymluvila na nepříznivé okolnosti. Je pravda, že v téhle fázi svou cestu za pozitivnějším pohledem na svět hodně lidí vzdává. Je to obrovská škoda: když vytrváte, máte co získat. Je například dokázané, že když si stěžujeme, naše vztahy se deformují, oslabují a ničí. Lidé se totiž obecně chtějí stýkat s těmi, kdo si stěžuje méně než oni. Když si začnete stěžovat aspoň o trochu lépe, bude to mít pozitivní dopad na všechny lidi ve vašem okolí.

Pro fázi vědomé schopnosti jsou typické dlouhé chvíle mlčení. Začnete se totiž držet rady, že když nemůžete říct nic hezkého, máte raději mlčet.

A paka přijde poslední fáze nevědomé schopnosti, kdy začnete zjišťovat, že vaše továrna na stížnosti zrušila výrobu. Budete cítit vděk i za maličkosti, všimnete si i těch nejmenších projevů laskavosti a stanete se pro své děti vzorem, který budou chtít napodobit.

Text: Jana Micková

Zdroj: Časopis PERFECT WOMAN