Rychle, ale zdravě. Funkční potraviny si oblíbili sportovci i manažeři

Doba, kdy lidé vynechávali snídani a oběd odbyli dovezenou, nezdravou rychlovkou, je na ústupu. Také Češi tyto stravovací zlozvyky opouštějí a zaměstnanci i firmy více dbají na zdraví a chuť. Trend potvrdil i průzkum stravovacích návyků manažerů, dle kterého se 75 % respondentů zajímá o zdravý životní styl a dbá na to, co jí. Postupně se na trhu objevily tzv. funkční potraviny, které umožňují rychlou konzumaci, zasycení a doplnění živin.

Koncepce funkčních potravin se zrodila již v 80. letech v Japonsku, odkud se postupně rozšířila do celého světa. Snahou bylo vytvořit kategorii potravin s řadou zdravotních benefitů, které by snížily náklady na zdravotní péči. V současné době si lidé mohou vybírat ze sortimentu potravin i nápojů, jež jsou obohaceny o bioaktivní látky v různých koncentracích.

Češi hledí hlavně na zdraví

V posledních letech se trend funkčního jídla uchytil i v Česku. Od dřevních dob se požadavky strávníků postupně zvyšují. "Lidé dnes funkční potraviny nevnímají jen jako rychlou náhražku jídla, ale jako možnost, jak něco udělat pro své tělo i duševní pohodu," vysvětluje Damien Thorn, který loni na trh uvedl značku Ristre. Ta obsahuje bohatý mix minerálů, vitamínů, proteinů, antioxidantů a vlákniny. Koktejl biologicky aktivních látek by měl mít mj. pozitivní vliv na zažívání a střevní mikroflóru. Výrobce reaguje na opakovaná zjištění, že třebaže jsou střeva jedním z nejdůležitějších orgánů těla a zásadně ovlivňují fyzickou i duševní kondici, podle průzkumů nemá až 98 procent lidí v jídelníčku dostatek vlákniny. Právě vláknina je přitom pro harmonii střev klíčová. "Kdybych mohla kouzelným proutkem změnit jediné v českých běžných jídelníčcích, zvýšila bych množství vlákniny. Její účinek je téměř všemocný - na srdce, na střeva, jako prevence mnohých civilizačních onemocnění," uvádí na webu Pro Fit Institut MUDr. Marie Skalská

Jde to i bez rizikové sóji

"Hlavní proteinovou složku většiny funkčních potravin tvoří sója. Její nadměrná konzumace má však svá potenciální zdravotní rizika, proto funkční potraviny nové generace už sóju nevyužívají," uvádí Damien Thorn. Sója totiž obsahuje fytoestrogeny. Klinické studie naznačují, že strava bohatá na fytoestrogeny může mít negativní vliv na plodnost. Fytoestrogeny se nacházejí v celé řadě potravin a najdeme je i v doplňcích stravy. I přesto, že mají fytoestrogeny i pozitivní účinky na zdraví, nemělo by se to s jejich konzumací přehánět.

Od rychlého zasycení k superpotravinám

Funkční potraviny se posunuly od zdravějšího fastfoodu do pozice zdravotních doplňků a lze předpokládat, že trend bude pokračovat. Ostatně již před sedmi lety publikovala Michaela Novozámská z Univerzity Tomáš Bati ve své bakalářské práci průzkum Postoje manažerů k moderním trendům stravování, v němž respondenti nadřadili hodnotu zdraví nad chuť, čas i peníze. I ve složení funkčních potravin se proto nyní více uplatňují tzv. superpotraviny. Vyznačují se vysokým obsahem vitaminů, minerálů, antioxidantů, stopových prvků, esenciálních mastných kyselin, vlákniny, bílkovin či enzymů. Jak už název napovídá, jejích účinky na tělesnou i duševní kondici by měly být mnohem vyšší, než u běžných zdravých potravin. "Je zřejmé, že superfoods jsou vlastně ideálními komponentami zdravého a pestrého jídelníčku," konstatuje na svém webu MUDr. Ing Tereza Hodycová. "Mezi superpotraviny, které lze velmi dobře využít v složení moderní funkční stravy, patří například reishi, známá také jako božská houba nesmrtelnosti, maca peruánská, guarana, která podporuje výkonnost, nebo ginkgo biloba, jež se hojně využívá v tradiční čínské medicíně," vysvětluje Damien Thorn z Ristre. "Superpotraviny jsou dnes relativně dostupné, ale zajistit si pravidelný přísun většího množství jednotlivých druhů by bylo poměrně náročné - kdo z nás by denně polykal deset nebo dvacet přípravků. Funkční potraviny nové generace tento problém řeší a umožňují spojit snídani či oběd s celým koktejlem těch nejzdravějších komponentů."