Sex, baby a rock’n‘roll

Sex, baby a rock'n'roll

Těšíte se společně na miminko, vymýšlíte jméno, zařizujete pokojíček, nakupujete výbavičku... Když ale přijde na věc, cítíte se v trojúhelníku jako někdo třetí, jehož pozice je značně nejistá.

S příchodem miminka se život mění od základů. Vše je odteď a jednou pro vždy jiné, vztah mezi partnery nevyjímaje. Ženy-maminky to mají jednodušší v tom smyslu, že žily se svým dítětem po devět měsíců jako "dva v jednom" a prožívaly toto období doslova na vlastní kůži. Tatínci, kteří doposud mohli fungovat jako pozorovatelé a psychická podpora, jsou z hlediska přípravy na příchod dítěte na svět naopak v nevýhodě. Nejenže se sami učí být otci, ale musí se také umět popasovat s tím, co pro ženu znamená být matkou se všemi doprovodnými jevy, které přináší šestinedělí, možné poporodní blues či deprese nebo pouhé přepnutí mozku do režimu "jsem matka".

Tatínek jako servisní služba

"S tím, že se život otočí o 180 stupňů, jsem počítal," svěřuje se pětatřicetiletý Vojtěch, tatínek roční Elenky. "Nečekal jsem ale, že od chvíle, kdy manželka přestoupí práh domova s naším malým uzlíčkem v náručí, bude náplní mé otcovské role kompletní servisní služba." Ano, přechod od teoretických pouček ohledně života novorozence a potřeb novopečené maminky k praxi není snadný a mnozí tatínkové mají problém zvyknout si, že si harmonogram svého života již neurčují sami a že je občas třeba přidat ruku k dílu. To však není případ Vojty: "Podnikám v oblasti IT, a tak si můžu svou pracovní dobu poměrně flexibilně přizpůsobovat. V Elenčiných prvních měsících jsem pracoval většinou v noci, abych přes den mohl být s holkami a mohl manželce pomáhat. Místo vděku, odpočinuté manželky a společné pohody jsem si vysloužil akorát nasupenou poznámku, že kvůli tomu nosím domů méně peněz. Kdybych pracoval standardně a vydělával víc, jsem si jistý, že by mi řekla, na co jsou peníze, když ani nevidím malou..."

To, že jsou první měsíce i roky po porodu dítěte pro mnohé rodiče etapou napětí, která může být pro vztah skutečnou zkouškou ohněm, potvrzuje i studie Z milenců rodiče provedená německým psychologem Dr. Bernhardem Kalickim. Její účastníci se v mnoha případech shodli na tom, že jim období po porodu přineslo zklamání z postojů jejich partnerských protějšků a že spolu s ním začala chladnout i vzájemná láska.

Dva plus jeden navíc

A z čeho je zklamaný Vojta? "Hlavně z pocitu, že nejsme máma, táta, dítě, ale dva plus jeden navíc, který funguje jako banka, uklízečka, chůva, a už ne moc jako manžel. Elence je skoro rok a půl. Začala chodit a mluvit, je s ní už zábava a dá se s ní leccos podniknout. U nás doma to ale vypadá jako v prvních dnech, když jsme si ji přivezli domů. Vše běží podle řádu, který vytvořila a vede manželka, s jediným cílem, kterým je výchova a péče o naši dceru. Že bychom se třeba jen tak sebrali a vyrazili spontánně jako rodina na výlet a užili si ho všichni tři, to neexistuje. Kdykoli s něčím takovým přijdu, ujme se toho manželka, rozvine bojový plán, co je všechno třeba zařídit, jak mám naložit auto, jak si mám počínat za volantem...a přejde mě všechna chuť."

Jak k sobě mohou Vojta a jeho manželka najít opět cestu a začít zase fungovat jako partneři? Podle Bernharda Kalického někdy stačí, když si partneři jen v duchu na chvíli vymění své role. "Mužům obvykle naskočí husí kůže z představy celodenní péče o mimino a domácnost, ženy zase v raném mateřství obvykle netouží po stresech v manželově firmě." Základem je vzájemný respekt, kdy tatínek bude mít pochopení pro maminčino každodenní běhání kolem dítěte a výkyvy v náladách a nebude očekávat při svém příchodu z práce planoucí svíce, romantickou večeři, láhev vína a partnerku v sexy prádle. A žena si naopak zase vybaví pracovní den svého muže a dopřeje mu například chvilku odpočinku u televize nebo s kamarády u piva, protože ví, že jakmile se trochu zregeneruje, najde si na ni a dítě čas. Příjemným bonusem navíc je hlídací babička nebo dědeček, kteří se malého teroristy na dvě hodinky ujmou, a vysvobození rodiče si můžou užít společnou vycházku, večeři v restauraci nebo kino.

Láska a její tváře

Snad pod vlivem médií, reklam a kýčovitých romantických filmů máme pocit, že opravdová láska je neutuchající vášní a neustálým okouzlením partnerem, pro něhož bychom udělali cokoli. Jenže zamilovanost je ve skutečnosti jen dočasnou neurobiologickou záležitostí, kterou mají na svědomí specifické hormony. Po jejím vyprchání, kdy už nemáme k dispozici žádné hormonální berličky a stojíme proti sobě bez příkras a růžových brýlí, takoví, jací skutečně jsme, je tedy už jen čistě na nás, jestli přijmeme svou novou podobu lásky a budeme o ni pečovat. Klíčovou roli v tom může sehrát příchod dítěte - moment, který nás může spojit, ale i rozdělit, pokud nebudeme ke své situaci přistupovat jako k faktu, že jsme na jedné lodi, k níž nás poutá láska k dítěti, které jsme se rozhodli spolu s partnerem zplodit.

Sex, baby a rock'n'roll

Á propos, jak jste na tom se sexem? Období těhotenství a porodu neovlivňuje partnerský vztah jen v rovině duševní, ale pochopitelně i tělesné. Zatímco ženy jsou v klidu a zejména v období šestinedělí je myšlenka na sex tou poslední, pánové v rámci nuceného celibátu drží své vášně na uzdě, ale když už to jde, nevidí důvod proč čekat. Pečlivě spřádané plány však hatí přirozená antikoncepce - dítě. "Těšíte se, až večer přijdete z práce domů, dáte si s manželkou v klidu večeři a odeberete se nahoru do ložnice," líčí čtyřicetiletý Tomáš. "Místo toho vás čeká uřvané mimino a manželka, která netuší, proč právě řve. Je přebalené, vykoupané, nakrmené a ne a ne spát. Aby vás nedráždila, raději jde nahoru do ložnice, vezme ubrečené mimino a hodinu s ním chodí po místnosti, dokud neusne. Šťastná, že zahnala to nejhorší, dá prcka do postýlky, jde vám udělat večeři (ale to už je osm hodin večer) a zatímco vy se chcete ještě po večeři dívat na film a pak si náležitě užít, ona jde napřed nahoru do ložnice, kde v deset hodin, kdy vy přijdete štěstím bez sebe nahoru, už ona spí. Musí naspat alespoň dvě hodiny, aby byla připravená na další kojení. Když ji zkusíte probudit, jen zavrčí, ať toho necháte, že za chvilku vstává. A tak se to opakuje dalších pár let. Pak vám pro změnu leze prcek do postele a soukromí už tuplem nikde." 

Kudy z nudy?

Jaký je tedy Tomášův mužský pohled na řešení? "Dohoda! Manžel přijde domů, jde se na věc a pak je teprve véča a uspávání dětí, jinak se snad nikdy časově nepotkáte." Jeho manželka Eva (33) však žádá trochu času: "Dejte nám čas, kdy se ustálí dětské rituály krmení, přebalování, uspávání a koupání. Uvidíte, že pak se čas vždycky najde. A bude to stát za to! Nejlepší orgasmus mého života? Jednoznačně po porodu!

Text: Běla Gabrielová

Zdroj: Časopis Perfect Woman