Podpora zdravé intimní flóry žen: probiotika

13.11.2023
Vlastní zkušenost se zánětem pochvy (latinsky vaginitida či kolpitida) kdykoliv během života uvádějí až ¾ žen. Za přirozených podmínek je poševní sliznice žen v menoaktivním věku osídlena celou řadou mikroorganismů, souborně označovaných jako fyziologická poševní flóra.


Nejvíce jsou zde zastoupeny laktobacily, avšak přítomna je celá plejáda dalších mikroorganismů, včetně těch, které za určitých okolností mohou vyvolat onemocnění. Každý mililitr vaginální tekutiny obsahuje v průměru asi 100 milionů mikroorganismů, z nichž 95 % představuje rod Lactobacillus.


Většina laktobacilů do svého okolí uvolňuje kyselinu mléčnou. Je tak zajištěno optimální kyselé prostředí v pochvě, které zamezuje přemnožení potenciálních patogenů. Nízké poševní pH (3,8–4,5) je tradičně považováno za jeden z nejsilnějších ochranných mechanismů.


U zdravých žen je vaginální mikroflóra dynamicky se měnící ekosystém, který je ovlivněn mnoha známými i dosud neznámými vlivy. Významnou roli zde hrají hlavně hladiny hormonů, úroveň hygieny, frekvence pohlavních styků, gynekologická vyšetření, operační zákroky apod. Jakákoliv změna či jen sebemenší výkyv je schopen tuto velice křehkou rovnováhu narušit.


Probiotika u vaginálních infekcí


Nejčastější příčinou vaginálních zánětů je bakteriální vaginóza. Vulvovaginální kandidózy (kvasinkové záněty) jsou naproti tomu objasněny lépe. Bohužel se mnoho žen samoléčí nejrůznějšími antimykotiky, tedy přípravky proti kvasinkám, i když ve skutečnosti trpí bakteriální vaginózou.


Pro o obnovu fyziologické poševní flóry je doporučováno užívání probiotik. Cílem je dosažení úpravy mikrobiálního osídlení pochvy, a tedy i úprava nepříjemných klinických projevů.


Je známo, že jednotlivé druhy laktobacilů mají rozdílnou schopnost tvořit kyselinu mléčnou přeměnou z cukru (glykogenu), a tak snižovat kyselost prostředí. Mají také rozdílnou schopnost přilnout na povrch sliznic urogenitálního traktu. Další individuální vlastností jednotlivých kmenů laktobacilů je jejich schopnost blokovat přilnutí patogenů na poševní výstelku a vytvářet shluky s případnými patogeny.


Z popsaných důvodů se jako doplněk léčby vaginálních infekcí používají probiotika vaginálně i perorálně. Z probioticky působících mikroorganismů v gynekologii jsou nejčastěji využívány laktobacily či bifidobakterie. Podávání acidofilních laktobacilů se například osvědčilo jako doplněk k antimikrobiální léčbě nebo i při podávání samostatně při opakovaných specifických i nespecifických vaginálních infekcích, a to včetně prevence jejich možných recidiv. V klinických studiích bylo mimo jiné zjištěno, že na tomto účinku mají podíl i jimi aktivované bílé krvinky v tenkém střevě, které pak mnohem snadněji zvládnou boj s infekcí v oblasti malé pánve.