Úklid a tradiční feng shui

Často dnes slyšíme a čteme, jak je důležité pro dobré feng shui mít doma uklizeno. Od té doby, co Japonka Marie Kondo v roce 2014 začala publikovat své knihy o minimalistickém přístupu k úklidu, se začali někteří lidé kolem feng shui chovat, jako by objevili svatý grál a do té doby snad neuklízeli. Na webech se publikují články o úklidu podle feng shui nebo jak se zbavit nepořádku podle feng shui a na podobná témata jsou některé ženy schopny sepsat i celé knihy. Ono vlastně ale nejde o úklid v běžném slova smyslu. Není bez zajímavosti, že tyto myšlenky přišly z Japonska, které je svým způsobem kolébkou minimalismu. Pojďme se na toto téma podívat trochu s nadhledem a ukázat si, jak to v tom feng shui vlastně je.

Orientální a speciálně japonská kultura je velmi odlišná a může nás v mnohém inspirovat. Je také nezpochybnitelné, že až na výjimky se cítíme dobře v prostředí, které chápeme a definujeme jako čisté a uklizené. Je ale fakt, že každý chápeme tyhle pojmy rozdílně, což je dáno naším naturelem a kulturou. Místo, kde žije a pracuje tvůrčí umělec, bude dost odlišné od místa, kde pracuje účetní. Vyžaduje to podstata věci. Extroverti budou mít svůj byt nebo dům zařízené rozhodně jinak než introverti. V čínské metafyzice rozeznáváme 5 základních druhů lidí a díky dělení na jin a jang máme vlastně 10 různých osobnostních typů.

Lidé Kovu nebo ti, u kterých energie Kovu hraje velkou roli, jsou obvykle pořádkumilovnější než ostatní. Oni jdou totiž primárně po řádu, pořádku, struktuře, mřížce a systému. Dobře se jim v tom žije, a proto je také jednou z jejich hlavních dovedností posuzování a hodnocení. Viděno touto optikou můžeme Japonce označit za národ se silnými kovovými atributy. Lidé Dřeva mají v sobě dost kreativity, a tak jim bývá příjemné, když je prostředí, kterým se obklopují, inspiruje. Lidé Ohně se zas trochu rádi předvádějí a mohou balancovat na hraně kýče a okázalosti, Ti zemští mají rádi kolem sebe atributy hojnosti, prosperity a blahobytu. Takhle bychom mohli na základě symboliky definovat každý jeden z deseti osobnostních typů. Potkat se s čistým osobnostním typem je prakticky nemožné, a tak se v každém z nás promítá větší nebo menší množství osobnostních charakteristik, což spoluutváří naši osobnost. Je zcela v pořádku, že někdo inklinuje ke sterilní čistotě víc než ostatní, stejně tak jako že jsou typy osobnosti, které si chtějí zkrášlit byt množstvím všelijakých tzv. lapačů prachu z dovolených. Známe asi všichni takovéto příklady ze svého okolí.

Pořádek a čistota je do značné míry věc subjektivní

Náš dům či byt je tedy více méně odrazem nás samotných, tedy naší osobnosti, ale i našeho životního stylu. Vždyť kdo by neznal domy a byty, kdy se v obývaném prostoru projevil koníček jeho majitele. Obrazy a uměním počínaje přes všemožná akvária a terária, výstavky modelů, dýmek, zbraní a panenek (to byla vcelku strašidelná expozice), knihovny přeplněné knihami až třeba k motorkám (ano, i motorku v bytě namísto v garáži) a kdo ví čím konče. Pro jednoho skvělé, pro druhého nepořádek. Být obklopen věcmi je přirozené. Pokud snad v bytě nenajdeme žádné osobní věci obyvatel, máme pocit, že tam lidé nejsou doma. Takový prostor je spíš hotelovým pokojem než domovem. Přílišný minimalismus stejně jako přílišné hromadění věci nám může signalizovat jistý atypický rys osobnosti hraničící s duševní chorobou. Jistě i vy si vybavíte příběhy lidí, kteří svoje byty zaplnili tak, že jejich vyklízení po jejich smrti vydalo na mnoho kontejnerů odpadu.

Hromadění věcí nás jednoznačně odkazuje ke kvalitám jinu

A tedy na potřebu stability a zázemí, kdy v opozici k tomuto stojí jangový projev staro- i novodobých nomádů, schopných žít jen s tím, co v nadsázce sbalí do kufru. Hraje tedy úklid nějakou roli ve feng shui? Jak se spojuje s učením feng shui? De facto nijak zásadně, ale přesto zde můžeme najít styčné body a určitě se zde můžeme inspirovat k zamýšlení se nad vlastním životem a tím, co máme a nemáme rádi. Důvod proč někteří začali úklid jako fenomén začleňovat pod učení feng shui je dán ne zcela správnou představou o proudění životadárné energie qi, což je svým způsobem základní teze feng shui. Qi (čchi) by opravdu měla proudit, nikoliv stagnovat. Její pohyb by měl být mírný, pozvolný jako mírně tekoucí řeka, nikoliv rychlý jako poryv vichřice. Aby mohla qi proudit, musíme však vědět odkud a kam se pohybuje a jak vlastně vypadá. Životadárnou qi totiž bohužel mnoho lidí ani není schopno zavnímat, natož aby měli představu o tom, kde se bere, jak se pohybuje, jak pulzuje a jak se během roku proměňuje. V této oblasti panuje mnoho mylných představ a z nich vyrůstajících doporučení. Na téhle základní úrovni má tedy úklid jistou míru vztahu k feng shui, protože aby se mohla qi pohybovat, potřebuje k tomu mít také prostor. Byt příliš zaplněný věcmi je vlastně zdrojem stagnace. Hmota je jinová kvalita, které sebou tuhle stagnaci přináší a hodně věcí v prostoru jen tento aspekt umocňuje. Možná se tedy stačí jen zamyslet, zda se nám v tom kterém prostoru volně dýchá a dá se v něm přirozeně volně pohybovat.

Pravidlo, že střed má být volný ve smyslu prázdný při zařizování interiéru, je pak jedním z mýtů, které jsem zmínil. Toto pravidlo totiž přináleží hlavně exteriéru starým čínským atriovým domům, kdy vnitřní atrium bylo místem, kde se shromažďovala qi toho daného domu, který měl jen jedny dveře do ulice, ale žádná nebo jen sporadická malá okna do okolního světa. Byl totiž koncipován jako jakási pevnost proti lupičům. Podobně je to s názorem, že postel nemá mít úložný prostor a že pod ní má být volno, aby zde mohla qi volně proudit. Pokud postel neleží v průvanu (což je nežádoucí), žádná qi pod ni neproudí a ani není důležité, aby zde proudila. Mimochodem každý, kdo kdy vlezl pod postel, ví, o čem mluvím. Protože ani nepotřebujeme, aby qi jako taková proudila do spíže, kumbálu nebo sklepa na uhlí, není pro dobré nebo špatné feng shui vůbec podstatné, zda máte ve skříni spoustu oblečení nebo ne. Fakt, zda máte jednu jídelní sadu nebo tři nemá na feng shui jako takové vliv. Něco to však vypovídá o vás a vašich potřebách, jak jsem se již zmínil o pár řádků výš.

Ve feng shui přiřazujeme domům a bytům na základě analýzy prostoru určitý spirituální vliv, který mají na náš život

Jsou domy přinášející nemoci, hádky a krach. Jsou domy podporující štěstí, zdraví a bohatství. Většina domů je mixem těchto vlivů. Vliv všech domů je dán rokem, ve kterém byly postaveny a osou která je protíná. Takže pro příklad dům postavený roku 2014 v ose severozápad jihovýchod má z podstaty věci velkou inklinaci k požáru a nedorozumění mezi ženami, ať je v něm uklizeno nebo není. Úklid v tom smyslu, jak je obecně chápaný, i tak, jak je představený Marií Kondo nebo vyznavači minimalismu, tuto charakteristiku nemůže změnit. Metody, které používáme k potlačení nebo zesílení vlivů, které dům má, jsou totiž v tradičním feng shui jiného druhu. Představa, že když si vytřídíte šatník, ono riziko požáru na metafyzické úrovni zmizí, je mylná. Smysl a význam feng shui leží v jiných věcech a pracuje s jinými nástroji. Přesto je dobré uklízet a udržovat svůj životní prostor v čistotě.

Je dobré podívat se na svůj životní prostor nezaujatým okem

Tedy odosobněně. Mnohé vám totiž poví o vás samotných. Symbolika životního prostoru nás vede k hlubšímu porozumění toho, kým jsme. Není náhodou, že si volíme nějaké barvy a jejich kombinace, nějakou strukturu povrchu i symboliku doplňků. To vše je jistým odrazem naší duše. Protože platí staré metafyzické pořekadlo že "jak nahoře, tak dole", platí také pravidlo že "jak uvnitř, tak venku". No a tak nám poznání toho, v jakém prostředí žijeme, pomůže porozumět tomu, kým jsme nebo kým se můžeme stát.
Dalším krokem na této cestě je to, že pokud změníme vnější prostředí, postupně se změní také prostředí vnitřní. Je to stejné jako s oblečením. Své chování přirozeně podřídíme oblečení, které máme, pokud dovedeme rozlišit mezi společenským a pracovním oděvem. Gentleman nebo dáma z podstaty věci se i v pracovním budou chovat galantně, ale při dlouhodobém použití takového oblečení se i jejich chování změní. A funguje to i naopak. Jakmile se ze sportovního oblečení oblečeme do společenského oděvu, jako bychom šli na recepci ke dvoru britské královny, přirozeně pak situaci a oblečení přizpůsobíme i chování. Tento fenomén zevnitř ven a zvenku dovnitř jde velmi dobře použít, pokud jsme schopni s ním pracovat na vědomé úrovni.

Prvním krokem k vědomému použití je nadefinování si toho, co máme a co nemáme rádi, co se nám líbí, co nám nelíbí

Druhým krokem je odpověď na otázku proč? Důvod, proč něco máme nebo nemáme rádi, totiž může být mnohdy velmi iracionální, a to nejen kvůli traumatům z dětství. A tím třetím je pochopení symboliky věcí, které vidím a popisuji, a tedy jakýsi překlad do metafyzického jazyka. V této rovině není prostor na úvahy, co je dobré a co špatné. Zde totiž nejde o tyto kvality a dobré nebo špatné zde neexistuje, a to ani když puberťák přijde s tím, že chce vymalovat na černo. Smysluplnější je totiž najít odpověď na otázku, proč k tomu inklinuje a co je za tím. Nejméně užitečné je totiž odbýt takovou situaci poukazem na pubertu a přejít celou situaci bez hlubšího zájmu. Korunou pak je prosadit si svoje představy o životě našeho dítěte silou rodičovské role.

Pokud se v prostoru povede skloubit příznivé vlivy tradičního feng shui a dobré psychologické aspekty prostoru, pak teprve můžeme hovořit o dobrém feng shui, Tyto dvě věci totiž nejsou spojené nádoby, ale obě se podílí na tom, co bychom označili jako dobrý životní prostor a tedy zjednodušeně dobré feng shui. Propojit obě tyto oblasti, které nás každá učí jinému pohledu na prostor a jeho důsledky v našich životech, bude ještě trvat, ale cesta již započala a to, že o nich píšu, je toho dokladem.

Text: Jaroslav Vydržel,

foto: Adobe Stock

Zdroj: Časopis Rituals, cesta životem