Zahrada vlídná k alergikům
Jak si užít pobyt na zahradě bez senné rýmy a dalších projevů alergie, na to existuje jediný recept - lokálně eliminovat množství alergenů, zejména pylu. Dobrou zprávou je, že se nemusíme zcela vzdávat okrasných rostlin, stromů, a dokonce ani trávníku.
Živý plot jako záchytná clona
První pylová zrna poletují ve vzduchu už koncem ledna a v únoru (lísky, vrby, břízy), výraznější sezóna začíná v březnu. Postupně vykvétají další druhy problematických rostlin až do konce září, případně října. Alergenní bývají nejčastěji pylová zrna větrosnubných druhů, tedy takových, které se šíří vzduchem. Uletí i stovky kilometrů a snadnému vdechnutí napomáhá jejich mikroskopická velikost. Denně jich našimi plícemi projdou tisíce. Oproti tomu hmyzosnubné rostliny opyluje hmyz, a tím pádem jsou pro alergiky bezpečnější.
První radou je tedy zabránit tomu, aby na zahradu nalétal pyl z dalekého okolí. Přirozenou bariéru představuje živý plot - čím vyšší, tím lepší. Zastaví rovněž poletující chmýřité přívěsky rostlin, které stejně jako pyl dráždí dýchací ústrojí. Vhodný je například ptačí zob, smrk, střemcha nebo zimostráz. Ale pozor! Aby samy nevykvetly a nezpůsobily citlivějším osobám reakci, pravidelně je stříhejte.
Čím méně, tím bezpečněji
Zahradu pojměte co možná nejjednodušeji, rozhodně nevysazujte velké množství různých druhů rostlin. Striktním řešením je vyměnit trávník za štěrk, protože v trávě se hromadí velké množství pylu a ten se při sečení ještě zvíří. Jestliže se přesto trávníku nehodláte vzdát, alespoň ho pečlivě udržujte a nenechte ho vykvétat. Samozřejmě jeho sečení svěřte osobě bez alergie. Dnes je obzvlášť moderní pěstovat na zahradě místo klasického trávníku květinovou louku, která kombinuje trávu s lučními květy. Té se ovšem v případě byť jen náznaku alergie vyhněte obloukem.
Terasa a ostatní místa, kde se tráví víc času, by měla být obklopena stálezelenými nekvetoucími rostlinami, břečťanem, kapradím apod. Doplnit je můžete o půdopokryvné trvalky, které nahradí trávník. Nebojte se, že tím estetika zahrady utrpí! Rozličné odstíny zelené a různé tvary listů vykouzlí originální dekorativní scenérii.
Které krásky mají zelenou?
K alergikům jsou poměrně přívětivé různé druhy smrků, horská borovice nebo jalovec. Doporučit lze i některé listnaté keře, jimž ale stříhejte větve s poupaty ještě před vykvetením. Také kapradiny zpravidla nespouštějí alergickou reakci. Z kvetoucích rostlin vybírejte ty bez omamné vůně a s jednoduchými květy, tedy minimální produkcí pylu.
Okrasou vaší zahrady budou keřovité růže, magnólie, zlatice, tavolník, syrský ibišek nebo kdouloň. Z trvalek mají zelenou jednoduše kvetoucí pivoňky či hortenzie, orlíčky, zvonky, chrpy. Z letniček a dvouletek alergikům neublíží pomněnky, macešky, vlčí mák, petúnie, denivky, rozrazily, lobelky nebo lichořešišnice.
Téměř vůbec se nemusí omezovat pěstitelé skalniček. Z rostlinek do cca 10 centimetrů se totiž pyl do vaší blízkosti jen tak nedostane.
Rizikové květiny a stromy
Alergií trpí stále větší podíl populace, hovoří se až o třetině. Potíž je v tom, že se může objevit nečekaně i v pozdějším věku, navíc spousta lidí o tom, že jsou alergičtí, ani neví a problémy přikládají jiným vlivům. Jestliže alergolog přesně určí, jaký rostlinný alergen pacientovi způsobuje nesnáze, je vyhráno. V ostatních případech dodržujme obecná pravidla.
Mezi nejčastější přírodní alergeny patří okrasné traviny. Na zahradu nesázejte dřeviny jako například olši, břízu, lísku, habr, buk, platan nebo černý bez. O něco vzácnější je citlivost na javor jasanolistý, kaštan, ořešák, dub, akát, lípu, jilm, borovici lesní či tis.
Vyvarujte se jedovatých rostlin, jako je oleandr, vistárie nebo konvalinka. Z trvalkových záhonů raději odstraňte astry, chryzantémy, nepořizujte si ani letničky jako měsíček nebo pelargonii.
Text: Soňa Maletínská
Zdroj: Časopis Sofie Bydlení