Životní cykly ženy – směry růstu
Zřejmě každý člověk se na své životní cestě setkal s pocitem toho, že si není jist téměř ničím. Svými vztahy, profesním zaměřením, sám sebou, svými vlastními vnitřními reakcemi na svůj život i na druhé. Tento stav mohl být krátkodobý a napomohl zorientování se v celkové situaci i eliminaci toho, co se již přežilo a stalo bezobsažným. Tento stav se však mohl také stát dlouhodobým až setrvalým, aby poukázal na to, že jsme se sami sobě ve svém životě ztratili.
Naše životy jsou rozsáhlým dílem tvořeným mnoha a mnoha svazky, které potřebujeme postupně prožít. Vejít do nich, naplnit podstatu poznáním, rozvojem, změnou, ukončením a otevřením se další kapitole svého bytí. Život rovná se cykličnost a orientaci v tomto schématu nám mohou pomoci zajistit obsahy cyklů, kterými postupně procházíme a které zpracováváme. V minulém díle našeho seriálu jsme se zaměřili na prenatální a novorozenecké období. Dnes se podíváme na věk mezi jedním a třetím rokem.
Období mezi prvním a třetím rokem
Batolecí věk je prvním zásadnějším osamostatňováním se, kdy se dítě snaží vzdálit se od zdroje svého přežití - matky - a na vlastní pěstičky jde prozkoumávat svět reality, a to všemi svými smysly. Batolátko neustále něco zkouší, zkoumá, dotýká se, ochutnává, nahmatává. Snaží se postavit a tisíckrát při tom upadne, přesto to nevzdává, a tak postupně absorbuje prvotní zkušenosti, na kterých poté staví dále. Důležitou potřebou vzhledem k velmi rychlému vývoji v této etapě je změna. Nové podněty, nové hračky, interaktivní hry, které napomáhají rozvíjet schopnosti tohoto věku. Zřejmě nejpodstatnější v této době je umožnit dítěti zúčastnit se toho, z čeho unaveným matkám vstávají vlasy hrůzou na hlavě, ale čím se děti zabaví nejvíce. Každý u svých ratolestí zažil období nadšeného vyndávání nádobí z kuchyňské linky, prádla z prádelníku, odpadků z koše, knížek z knihovny, přičemž tato "zakázaná" činnost zabavila potomka mnohem více než nejdůmyslnější a nejroztomilejší hračky. Dokonce, jako by batolátko tušilo, že hračka je pouze "jako", ale svět kuchyně, obývacího pokoje, koupelny je opravdový. Je nesmírně důležité nechat dítě objevovat tento pro něj se neustále rozšiřující svět, protože tato kvalita, schopnost celoživotně objevovat, být zvídavým, nevzdávajícím se se ukotvuje právě nyní. Jakákoli omezení, která nejsou zábranou bezprostředního ohrožení a nebezpečí, jsou v tento čas základem budoucích blokací. Batole se celou svojí bytostí snaží pochopit, kde se to vlastně ocitlo. Svět barev, tvarů, vůní, chutí, mnoha možností volá k prozkoumání a my mu klademe jednu překážku za druhou, která je má ochránit a z našeho úhlu pohledu je tedy zcela logická a nutná. To vytváří nenápadnou, ale v budoucnu velmi citelnou platformu, ze které vyrůstá naše skepse cokoli nového vyzkoušet, aplikovat do života, změnit, protože prvotní záznam je např. přehnaná ochrana, která v dospělosti vytváří stav "nemohu, starejte se za mě". Toto je jen jeden příklad z množství a kombinací možností, kdy můžeme svému dítěti svými snahami více bránit než pomáhat ukotvovat a rozvíjet. Dítě tohoto věku potřebuje dosahovat úspěchů, byť pro nás nelogických, protože ono samo v tomto věku ještě logiku nevyužívá. I když se zdá, že vrší jeden nesmysl na druhý, je to v daný okamžik přesně ten postup, který mu odhaluje další vědění o tomto světě.
Text Anna Jančíková
Zdroj: Časopis Rituals, cesta životem