Bohyně nestárnou

Věk je jen otázkou psychického nastavení. Přestaňte se na něj ohlížet a užívejte si života.
Nedávno jsem jedné známé vysvětlovala, co znamená eufemismus. Tvrzení, že se zpravidla jedná o víceslovné synonymní pojmenování a že bývá vyjádřeno některým z tropů, by jí asi příliš nepomohlo, a tak jsem sáhla k praxi a řekla jí, že od určitého věku prodavačky všechny ženy oslovují jako "mladé paní". A pak nám oběma došlo, že už se nás tenhle eufemismus nějakou dobu týká, protože společnost ženy nad čtyřicet většinou za mladé nepovažuje. Jenže my se tak obě cítíme.

Vykašlete se na konvence

Od jisté doby nesnáším nákupy s mojí mámou. Téměř pokaždé, když se mi totiž něco líbí, řekne mi, že už bych měla mít rozum a oblékat se přiměřeně svému věku, a já téhle její větě vůbec nerozumím. Nenosím žádné extrémní kousky, žádné minisukně, ty jsem nikdy neměla ráda, žádné velké výstřihy, nemám potřebu se odhalovat ani nejsem žádný diblík. Mám ráda zábavná trička, džíny, zajímavé sukně, elegantní overaly, boty na podpatku i hravé tenisky, a moje okolí tvrdí, že mi to sluší. Teda kromě mojí mámy - když mi oblečení vybírá ona, rázem zestárnu psychicky. Mám totiž pocit, že mi přidává aspoň dvacet let. Nějakou dobu jsem se tím trápila, ale nakonec jsem to vyřešila tak, že v tomhle směru na její názory nebudu ohledy.

Je vám tolik, na kolik se cítíte

Věk opravdu nehraje roli. Každá žena je jiná, každá je jedinečná a každá žena se vnímá jinak. Nesnažme se tedy vtěsnat do nějakých šuplíčků a zásuvek, nesnažme se plnit očekávání lidí, kteří o našem nastavení nemají ani ponětí. Buďme samy sebou a nenechme si vnutit to, jak bychom se měly cítit. To, že už nám bylo čtyřicet vůbec neznamená, že bychom se měly začít nudit doma před televizí a nosit oblečení, které nemá šmrnc. Naopak. Přesně v tomhle věku už dokonale víme, kým jsme a co nám sluší, a naše duše i těla mohou vzkvétat.