Chlapi nejsou z oceli
I muži mají své dny - dny životních výher a proher. Ve srovnání s ženami se ale s těmito výkyvy vyrovnávají mnohem hůř. Proč? A jak na to, aby životní prohry vašeho partnera nezničily váš vztah?
Tradiční rozdělení rolí muž-ochránce a živitel rodiny a žena-opatrovatelka rodinného krbu a vychovatelka dětí nás ženy naučilo, že chlap je král a ten neprohrává. A pokud ano, nedá to na sobě znát a poradí si. Jenže co když ne? Co když je to jen jakési dogma, protože chlap je taky jenom člověk...
Největší problém - práce
"Abych řekla pravdu, vůbec netuším, jak to s námi dopadne," vypráví osmačtyřicetiletá Hana. "Manžel pracoval na lukrativním místě v IT oboru. Jenže firma se sloučila s jinou, větší, a tam byla jeho pozice již obsazená. Dostal proto výpověď pro nadbytečnost. K tomu sice královské odstupné, ale to se rozplynulo ve splátkách na hypotéku. Zpočátku novou práci nesháněl, protože byl přesvědčený, že se o něj IT firmy poperou. Nepopraly. Přišlo sice pár nabídek, ale s podstatně nižším platem. Když po dvou měsících viděl, že se nic neděje, začal obvolávat známé. Jenže ani tam neuspěl, protože nechtěl přistoupit na menší peníze. Už je doma pátý měsíc. Je protivný, utrhuje se nejenom na mě, ale i na děti. Podnikám, pokud bych si vzala víc zakázek, při uskrovnění bychom na tom nemuseli být špatně. Jenže to bych se k práci nemohla starat ještě o rodinu, dům, nákupy..." líčí posmutněle. "Když jsem mu navrhla, aby chodil alespoň nakupovat a vařil večeře nebo uklidil, že tak zvládnu víc zakázek, osopil se na mě, že kuchyňku dělat nebude. Někteří z mých klientů chtěli, aby jim pomohl s IT řešením pro jejich firmy. Odmítl to s tím, že si kšefty umí sehnat sám. Mám pocit, že začíná rezignovat, nikam nevolá, inzeráty nehledá, nezajímá se. Jsem unavená a z jeho chování dost zklamaná. První velký problém a on se k němu neumí postavit jako chlap."
Podle psycholožky Marie Hájkové není nic neobvyklého na tom, že když muž přijde o práci, reaguje způsobem destruujícím nejenom jeho, ale i zbytek rodiny. "Někteří muži se nedokážou okamžitě přizpůsobit situaci. Svůj stav cítí jako velkou křivdu, protože se snažili pracovat dobře a hodně, a za odměnu dostali výpověď. Považují to za nespravedlnost a svoje rozčarování a hněv si často vybíjejí na nejbližších, tedy členech rodiny. Od partnerky to chce hodně trpělivosti, aby jeho chování ustála."
3N
Nekřičte, neobviňujte ho, ale ani kolem něj nechoďte po špičkách. Berte to jako součást života a v životě přece není jenom krásně, ale občas bývá i zataženo. Je pochopitelné, že máte občas chuť zakřičet na něj, aby se srovnal. Jenže chlapská duše by takové "nakopnutí" nejspíš nevydýchala a vy byste se automaticky připojila k protivníkům, což by mohl být zbytečný začátek konce. Takže než se s ním pustíte do debaty, raději se třikrát nadýchněte, a než budete chtít vyřknout cokoli obviňujícího, počítejte do deseti a pak to spolkněte...
Jděte na to oklikou
Je pochopitelné, že vás štve, když se partnerovi nedaří a je nepříjemný na zbytek rodiny, jenže pokud ho budete kritizovat a neustále nutit, aby zavolal tam a tam, napsal tam a tam, dočkáte s největší pravděpodobností opačné reakce. Hledejte a poptávejte se i vy sama. Informaci o tom, že jste objevila místo pro něj jako, mu ovšem neservírujte u televize, ale někde mezi polévkou a hlavním chodem během jídla, jen tak mezi řečí. Při jídle nebude prskat a v klidu si promyslí, co a jak. Nedegradujte ho do role pracovníka v domácnosti, obzvlášť když na to nebyl zvyklý. Nicméně mu neublíží, když například zajistí kontrolu kotle, rozvěsí obrazy, opraví plot či udělá jakoukoli jinou chlapskou činnost. Tím, že bude pořád v poklusu, nebude mít čas rýpat se ve své ublíženecké ješitnosti, což je první krok k tomu, aby se začal zabývat pracovní budoucností.
Pomoc přátel
Někdy se bohužel stane, že chlap nereaguje na podněty. Důvodem je velmi často fakt, že je dostává od vlastní manželky. Pokud je to i váš případ, zmobilizujte přátele a vámi dobře míněné rady mu servírujte skrz ně. Uvidíte, že najednou se rozběhnou i věci dříve zcela neakceptovatelné. A pokud nezabere ani to, možná nastal čas navštívit odborníka, který vašeho partnera probudí z letargie a dokáže ho nasměrovat k novým cílům.
Když zaťuká nemoc
S nemocí se muži vyrovnávají ještě hůř než se ztrátou práce. Zdá se jim totiž neřešitelná, podle typu onemocnění až dehonestující, protože je odsoudila do role bezmocného člověka. Navenek se sice možná tváří jako hrdinové, ale uvnitř schovávají rozbolavělou duši, která má v dané chvíli strach a to nijak malý. Ten navíc doprovází zodpovědnost za to, co bude s rodinou, kdyby to špatně dopadlo, co bude s firmou, jak všechno utáhnou po finanční stránce...
"Prošli jsme si složitým obdobím," vzpomíná osmačtyřicetiletá Vlasta. "Manžel pracoval ve státní správě na poměrně vysokém postu. Po nějaké době začal vnímat tlak na svou osobu, který se stupňoval do té míry, až se u něj projevily psychické problémy. Jenže ty bohužel neřešil. Když jednoho dne dostal záchvat, ocitl se v nemocnici a po sérii vyšetření se přišlo na to, že trpí maniodepresivní psychózou. Nastalo období hledání léků, kterému měly přinést úlevu. To se podařilo. Jenže pak zase dostal strach, že s bláznem nebudu a opustím ho. Asi půl roku nás tím všechny terorizoval. Nakonec mu naštěstí došlo, že to neudělám, kdyby pro nic jiného, tak třeba proto, že i on stál při mně, když mi bylo ouvej. Sice jsme se museli jeho nemoci trochu přizpůsobit, ale už se zase společně radujeme ze života."
Ženy mívají tendenci se do nekonečna nemocného partnera vyptávat, jak mu je, jestli se mu už ulevilo apod. Vězte, že tyto otázky dobu jeho rekonvalescence nijak neuspíší a spíš přispějí k tomu, že se muž rozzlobí, protože bude mít pocit, že mu jeho nemoc neustále připomínáte. Mluvte s ním o nemoci jenom, když sám bude chtít. Co mu naopak pomůže, je pozitivní atmosféra a to, že se k němu chováte stejně jako předtím, než onemocněl. Pro jeho psychiku je velmi důležité dát mu pocit, že spolu všechno překonáte a že se nebojíte.
Nemoc zatěžuje nejenom muže, ale je velkým náporem na nervy i pro jeho partnerku. Proto není ostudou, pokud si o tom promluvíte s odborníkem, který vám poradí, jak na konkrétní situaci, abyste ji zdárně překonali.
Text: Lucie Pilátová
Zdroj: Časopis Perfect Woman