Fyzioterapeutka a koučka Dragana Žarković: „ Pacientům vracím radost do života“
V centru fyzioterapie a koučinku Una Vida dávají do souvislosti vaše fyzické a mentální zdraví tak, abyste dsáhli svého nejvyššího potenciálu. Jeho zakladatelka a hlavní tvář Mgr. Dragana Žarković, Ph.D, je špičkou ve svém oboru. Jak se nám v rozhovoru svěřila, podstatou její práce a života je pomáhat lidem vrátit se k tomu co je činí šťastními...
Vaše centrum se zaměřuje na péči o pacienty s dysfunkcí pánevního dna. Jak taková porucha vlastně vzniká a týká se jen žen?
Pánevní dno je klíčovou strukturou jak pro ženy, tak pro muže. Hraje zásadní roli při držení těla (postura), kontinenci (schopnosti udržet moč, stolici a větry), sexuální aktivitě a u žen také během těhotenství a porodu. Z pohledu anatomie tvoří pánevní dno tři vrstvy svalů. Nejhlubší vrstva, tzv. diaphragma pelvis, je tvořena svalem levator ani, který v souhře s pánevními vazy hraje zásadní roli v biomechanické podpoře pánevních orgánů. Tento sval také spolupracuje s povrchovými vrstvami a pomáhá udržovat kontinenci moči a stolice. Dysfunkce tohoto systému vede k různým problémům, včetně prolapsu pánevních orgánů u žen nebo inkontinence u obou pohlaví. Pánevní dno je relativně malou oblastí těla, ale má zásadní vliv na každodenní život. Například při každém kýchnutí, zasmání nebo zakašlání se pánevní dno pohybuje. Pokud jej neumíme správně aktivovat a relaxovat, problémy se časem kumulují. U žen se dysfunkce pánevního dna často objevují po komplikovaném porodu, kdy může dojít k poranění svalů nebo nervů. Některé ženy zvládnou tyto problémy kompenzovat, jiné však ne, což může vést k inkontinenci, prolapsu nebo obtížím při vyprazdňování. Tyto potíže se mohou ještě zhoršovat vlivem hormonálních změn v menopauze. Přesto se ale s únikem moči setkávám i u mladých sportovkyň - nerodiček, například při silových trénincích, pokud nevědí, jak správně zapojovat pánevní dno. U mužů bývá dysfunkce pánevního dna často spojena s operačními zákroky, například po odstranění prostaty. Fyzioterapie zde může velmi účinně pomoci s obnovou kontinence moči. U mužů i žen však správná péče a edukace mohou výrazně zlepšit kvalitu života.
Obracejí se na vás pacienti i s jinými potížemi v pánevní oblasti?
Chronická pánevní bolest je častým tématem, se kterým se ve své praxi běžně setkávám. Mnoho pacientů nemá žádné objektivně prokazatelné příčiny svých potíží, přesto trpí. V Una Vida jsem proto vyvinula kombinovaný přístup fyzioterapie, přístrojové terapie a koučinku, který pomáhá odhalit příčiny těchto obtíží a zlepšuje kvalitu života pacientů. Tento přístup je velice efektivní u pacientů s psychosomatickými potížemi. Jsem pyšná, že mé centrum má jako jediné zařízení v České republice takovou specializaci a poskytuje péči na takové úrovni. Další skupina pacientů, kteří za mnou často přichází, jsou pacienti mající anorektální dysfunkce, k nimž patří problémy s vyprazdňováním či naopak s udržením stolice a větrů. Patří sem pacienti s poškozením svěračů, prolapsem rekta a v neposlední řadě pacienti s onkologickými diagnózami. Fyzioterapie je součástí komplexní péče o takové pacienty a funkce svalů pánevního dna je klíčová pro volbu konzervativního nebo operačního přístupu.
Jak probíhá vaše úvodní setkání s pacientem?
Úvodní setkání s pacientem je pečlivě naplánované a trvá 90 minut, aby byl dostatek času na podrobnou analýzu jeho stavu a potíží. První část setkání věnuji důkladnému rozhovoru, během kterého pacient také vyplňuje standardizované dotazníky. Velký důraz kladu na zjištění životního stylu pacienta, což mi umožňuje sestavit terapii na míru, která odpovídá jeho potřebám a způsobu života. Následuje edukace – vysvětlím pacientovi, co je pánevní dno, jak funguje, a proč je důležité jeho správné zapojení. Pacienti tak lépe rozumí tomu, co a proč budeme dělat během terapie. Další částí setkání je komplexní vyšetření celého těla a samotného pánevního dna. Používám k tomu neinvazivní ultrazvukové vyšetření, které poskytuje objektivní data o funkčnosti pánevního dna. Pacienti si velmi cení možnosti vidět na vlastní oči, jak jejich svaly fungují – například jak je aktivují a relaxují. Najednou začínají chápat souvislosti. Po ultrazvukovém vyšetření přistupuji k fyzikálnímu vyšetření. To zahrnuje vyšetření per vaginam (přes pochvu) nebo per rectum (přes konečník), během kterého hodnotím svalovou sílu, výdrž, rychlostní kontrakce a relaxační schopnost. Všechny výsledky podrobně zapisuji do standardizovaného vyšetřovacího protokolu. Na závěr pacientům sdělím výsledky, zaučím je do terapie a navrhnu individuální plán dalšího postupu na základě zjištěných výsledků. Klíčovým prvkem mé práce je úzká mezioborová spolupráce s lékaři, kteří stanoví primární diagnózu. Velmi si vážím kolegů lékařů, kteří chápou význam fyzioterapie a podporují mou práci založenou na evidence-based metodách. Otevřená komunikace o pacientově stavu mezi námi umožňuje najít to nejlepší řešení právě pro něj. Snažím se praktikovat to, co podle mého názoru v celé medicíně chybí – multidisciplinární přístup k pacientovi.
Mohla byste popsat svoji filozofii, s níž přistupujete ke klientům?
Mým hlavním cílem je vytvořit bezpečné a motivující prostředí, kde pacienti cítí podporu na své cestě k řešení problémů. Pečlivě jim naslouchám a pomáhám zaměřit jejich pozornost na možnosti a konkrétní řešení. Věřím, že když pacienti vidí cestu vpřed, získávají motivaci a energii na zvládnutí svých obtíží. Ve své práci využívám výhradně evidence-based metody, které odpovídají nejnovějším odborným doporučením a standardizovaným postupům. Jako členka několika odborných asociací se aktivně podílím na udržování vysokých standardů péče. Klíčovou hodnotou mé praxe je oboustranná důvěra a otevřená komunikace. S pacienty jednám vždy upřímně, respektuji jejich potřeby a preference. Při vyšetření kladu důraz na diskrétnost a šetrnost, což vytváří prostředí, kde se pacienti cítí pohodlně i při citlivějších postupech. S pacienty se často směju a snažím se je nejen léčit, ale také motivovat a inspirovat. Jejich pokroky a radost z toho, co znovu dokážou, jsou pro mě obrovskou odměnou. Když mi pacienti posílají zprávy, ve kterých se dělí o radost z návratu ke sportu, běžným činnostem a hlavně se jim vrací radost ze života, naplňuje mě to pocitem smysluplnosti. Právě to je podstatou mé práce a života obecně – pomáhat lidem vrátit se k tomu, co je činí šťastnými.
Terapeutický plán je individuální, přesto můžete přiblížit, jak většinou vypadá?
Terapeutický plán vždy vychází z diagnózy a klinického nálezu každého pacienta. Na základě toho určuji, zda postačí konzervativní léčba, tedy fyzioterapie a další neinvazivní přístupy. Po úvodním vyšetření pacientovi vysvětluji, zda postačí pracovat pouze s jeho vlastním tělem, nebo zda bude vhodné využít pomůcky či přístrojovou fyzikální terapii. Nejčastěji se zaměřujeme na funkční trénink svalů pánevního dna, jehož cílem je nejen posílit tyto svaly, ale také je integrovat do každodenních činností. Postupně do terapie zařazuji zátěž a kondiční trénink, který propojuje pánevní dno s celotělovými pohybovými vzory. Mým cílem je, aby pacienti nejen zlepšili funkci pánevního dna, ale aby zároveň získali kontrolu nad svým tělem a mohli plnohodnotně vykonávat všechny aktivity, které jsou pro ně důležité. Pokud je nutná operace, spolupracuji mezioborově s lékařem. Pacienta na zákrok připravuji a následně přebírám do pooperační péče. Pacienti jsou mnou vždy pečlivě vyšetřeni před i po operaci, abychom mohli sledovat jejich pokroky a reakci na samotný zákrok a následnou konzervativní terapii.
Jakou terapii poskytujete těhotným ženám? Mohou se na vás obrátit i preventivně?
Těhotným ženám poskytuji komplexní péči přizpůsobenou stádiu těhotenství a jejich individuálním potřebám. Většina žen mě bohužel vyhledá až ve chvíli, kdy se v druhém nebo třetím trimestru potýkají s bolestmi pohybového aparátu. To považuji za škodu, protože právě prevencí a edukací, ideálně ještě před plánovaným těhotenstvím, je možné mnoha problémům předejít. V péči o těhotné se zaměřuji na edukaci o fyziologických změnách během těhotenství, jejich vlivu na břišní svaly, pánevní dno a celý pohybový aparát. S maminkami rozebíráme vhodné a nevhodné pohybové aktivity, jejich dávkování, správnou ergonomii a výběr podpůrných pomůcek. V rámci terapie během těhotenství kombinuji manuální techniky s individuálně sestavenými cviky, které maminkám uleví od bolesti, ale zároveň pomohou udržet tělo v kondici. Terapie se přizpůsobuje trimestru a aktuálním potřebám ženy. Po porodu se zaměřuji na pomoc při hojení, ať už po císařském řezu, epiziotomii nebo jiných zákrocích, a na nastavení šetrné péče o tělo, například při manipulaci s miminkem. Po šestinedělí doporučuji ženám komplexní vyšetření pánevního dna a břišních svalů, které pomůže zhodnotit jejich stav a nastavit další cvičení. Toto poporodní vyšetření je běžné v zahraničí, kde je považováno za nedílnou součást péče o ženu, zvláště pokud plánuje další těhotenství. Součástí mé práce je i mezioborová spolupráce s porodními asistentkami a dalšími odborníky, aby byla péče co nejkomplexnější. Mým cílem je, aby každá maminka měla jasnou představu, co může cvičit a jak o sebe pečovat v průběhu těhotenství, během šestinedělí i po něm, a aby měla správnou podporu na své cestě mateřstvím.
V oboru pracujete už dlouho, jaké jsou nejnovější trendy a novinky, které se odráží i ve vaší praxi?
Každý rok se objevují nové diagnostické a terapeutické přístroje,
cvičební pomůcky nebo trendy v rámci cvičení. Protože paralelně k fyzioterapii
již deset let působím v medical industry, konkrétně na vývoji přístrojů pro
fyzioterapii a urogynekologii, mám jedinečnou možnost tyto novinky podrobně
testovat, hodnotit a selektovat. Každý nový přístup, který chci implementovat
do své praxe, si důkladně ověřím – nejen prakticky, ale i na základě vědeckých
studií. Před tím, než nějaký "trend" doporučím pacientům, potřebuji vědět, že
je skutečně účinný, přináší reálné výsledky a může zlepšit kvalitu jejich
života. V mé praxi se stále více osvědčuje propojení manuální terapie s
přístrojovou fyzikální terapií. Tato kombinace umožňuje efektivnější léčbu,
která urychluje proces hojení, snižuje bolest a zlepšuje funkčnost pohybového
aparátu. Například selektivní radiofrekvenční terapie využívá hloubkově
působící vysokofrekvenční proud, který stimuluje regeneraci poškozených tkání,
zlepšuje rozsah pohybu v kloubech, snižuje otoky a poskytuje pacientům téměř
okamžitou úlevu. Díky své šetrnosti a účinnosti je tato terapie mezi pacienty
velmi oblíbená. Dalším důležitým přístrojem, který ve své praxi využívám, je
diagnostický ultrazvuk. Tento přístroj umožňuje objektivní vyšetření pohybového
aparátu, hodnocení aktivace a relaxace svalů pánevního dna nebo diagnostiku
břišní diastázy. V terapii slouží také jako biofeedback – pacient může na
obrazovce sledovat, jak správně aktivuje svaly, což mu pomáhá lépe pochopit a
osvojit si správné pohybové stereotypy. Tento přístup je velmi přínosný zejména
ve fyzioterapii pánevního dna.