Jak si s dětmi užít zimní období –⁠ na sněhu i na blátě

Jako děti jsme se na zimní období těšili, běhali jsme venku za každého počasí, sáňkovali nebo lezli po stromech. Odměnou pak bylo se po celém dni venku zachumlat do deky a dát si šálek teplého kakaa. Ale co dělat, když je zima na blátě, obloha je šedá a občas padá studená mokrá mlha? Zkusme i tak překonat nepohodlí -⁠ odměnou nám bude silnější imunita i duševní pohoda.

Pohyb venku je pro vývoj dětí nezbytný a ani v zimních měsících bychom na to neměli zapomínat. Čas venku v přírodě uklidňuje, zlepšuje náladu a snižuje stres, a přirozené světlo a fyzická aktivita zase pomáhá obnovit zlepšit kvalitu spánku. Vitamin D navíc hraje klíčovou roli od vývoje kostí, a děti jsou také méně náchylné ke kardiovaskulárním onemocněním, cukrovce apod.

Zároveň se v době pandemické situace ukazuje, že může být z hlediska šíření nákazy bezpečnější než zůstat zavření uvnitř. Čerstvý vzduch (tzn. kyslík, změny teploty) přispívá k podpoře imunity a tím pádem k větší odolnosti nejen dětí, ale i dospělých. Proto přinášíme pár tipů, jak si s dětmi pobyt venku co nejvíce užít, i když zrovna není sníh lákající k sáňkování.

Vhodné oblečení

Říká se, že není špatné počasí, pouze špatné vybavení. Být dobře oblečení je tedy základ pro to, abychom se na těle cítili celý den v suchu a teple. Není výjimkou mít na sobě dvoje ponožky, ideálně vlněné. Tomu je nezbytné přizpůsobit velikost bot, aby se i s ponožkami mohly prsty hýbat, nehybné prsty mrznou, proto bychom měli prsty na nohou kontrolovat. Pod nepromokavou vrstvou mějte několik hřejivých vrstev -⁠ klidně i tři, čtyři, počínaje funkčním prádlem. Pro rodiče to znamená pořídit více druhů oblečení na ven. Při svačince v zimě pomůže termoska s teplým čajem, kterou má každé dítě v batůžku s sebou a nemusíme tak řešit hrnky. Na cestu lesem můžeme vzít sadu náhradního oblečení s sebou, hodí se i tenká fleecová deka. Někdy je v zimě i měsíc v kuse jen bláto -⁠ děti by pak měly být vybavené právě na toto počasí -⁠ mít zateplené holinky a podšité gumové kalhoty i bundy.

Aktivity na zahřátí

Čím je větší zima, tím víc je třeba se hýbat. "V chladnějších dnech začínáme procházky výstupem do kopce - to kvůli zahřátí, a klidně jdeme cestou-necestou - to kvůli blátu (bláto bývá na vyšlapaných/vyježděných cestách, ale mimo ně bývá zem pokrytá listím, jehličím, takže nám pak bláto už tolik nevadí," říká Hana Černá z lesní mateřské školy Sýkorka, kde děti tráví 70-90 % času venku. Pozor, pokud jsou děti skutečně dobře oblečené, hrozí přehřátí - a mají pak tendenci sundavat si čepice, což hlídáme, aby se nedělo. Stačí na chvíli rozepnout bundu nebo zpomalit tempo - a třeba si dát zimní říkanku doprovázenou pohybem, například tuto využívá lektorka v lesní školce Hvězdy v lese, Johana Passerin:
Vykukuje myška z díry
celá zkřehlá od zimy
nemá, čím by zatopila,
musí chodit pro dříví...

Pokud vyrážíte s více dětmi, můžete zkusit pohybové hry, řadu z nich známe z dětství a stále jsou to ty nejlepší činnosti na zahřátí jako například:
● Rybičky, rybičky, rybáři jedou!,
● Opičí dráha: Děti mohou společně s rodiči připravit slalom či rozmístit překážky na přeskakování apod.,
● Mrazík: Každé z dětí si zvolí zvířátko, které v zimě nespí (občas vyběhne z pelíšku pro potravu) a jedno z nich hraje mrazíka, který jim leze do kožíšku (honička).
● Házení se šiškami, přemisťování šišek na hromady.
● Legrační básničky s pohybem: Například "Hlava, ramena, kolena, palce".
Zimní období jako příležitost k učení
Příroda nabízí celoročně rozmanité příležitosti k učení, a v zimě tomu není jinak. "S dětmi nám dobře fungují takzvané Kimovy hry, tedy hry k procvičování zrakové paměti. Hru přizpůsobujeme danému období a součástí jsou tak symboly zimy, přezimující fauna a další," doporučuje Lucie Koňaříková z lesní školky Medlánky. S dětmi můžeme i v zimě rozvíjet pozornost, představivost, paměť a další dovednosti například pomocí následujících aktivit:
● Hledání symbolů zimy: Potřebujeme několik dvojic předmětů či obrázků. Po zahradě, louce či lese rozmístíme jednu z dvojice obrázků vloček, různých sněhuláků, kameny různých barev. Druhá část dvojice je na rozložené plachtě. Děti v okolí hledají a přikládají do dvojic. Rozvíjí tak zrakové rozlišování a paměť.
● Rampouchy: Po lese či zahradě lze rozmístit větvičky natřené na bílo -⁠ děti je hledají a pak skládají dle velikosti, čímž procvičují předmatematické dovednosti.
● Stopovačka: Děti mohou hledat stopy zvířat -⁠ na to je ideální blátivé období, zajímá nás, kterým směrem zvíře šlo, jak bylo asi veliké, zda šlo samo, až nakonec lze pátrat, o jaké zvíře se jedná ale to není tím hlavním cílem. Skrze stopy chceme poznat místní zvíře, jeho zvyky, chování a jednou jej třeba i spatříme.
● Umění zimy: V plastových kelímcích nechat zamrznout různé větvičky nebo zbytky rostlin ve vodě a poté vyloupnout. Ideální je nechat zimu čarovat přes noc a ráno zažít velké překvapení. Když dáme k přírodninám zamrznout i provázek, můžeme si díla rozvěsit do "venkovní galerie."
● Hloubka kaluží: Pomocí klacíků mohou děti zkoušet hloubku kaluží, a trénovat tak předmatematické dovednosti.