Na hojnosti je potřeba pracovat

Sindy Katayama je iniciátorkou metody EFT v naší republice. Má za sebou více jak dvacet let zkušeností s tímto bezesporu velice zajímavým a hlavně dopadově účinným oborem. Sindy nám dnes prozradí, jak na hojnost i zábrany, které jí blokují.

Sindy, jak vnímáš názor, že člověk se může vzdát téměř všeho, pokud se toho opravdu již nasytil, odžil, postoupil v rámci vývoje kamsi, kde již nepotřebuje nutně vlastnit?

Musím se smát, protože se zrovna teď už po několikáté dost věcí a vůbec všeho otravného zbavuji. Dokonce uvažuji i o tom zavřít svoji praxi. Vnímám to jako pozitivní. Myslím, že každý, kdo má v sobě vnitřní hojnost, dojde dříve nebo později k tomu, že ta "vnější" hojnost v podobě věcí je spíš zátěž než radost. Že vlastnění je náročné a je to zábava tak pro ego, nikoli pro duši.

Co by měl dělat člověk, který není nasycený "vnější hojností" a touží po ni?

Vždy lidem doporučuji, aby na své hojnosti pracovali a hlavně si jí uvědomovali. Většina lidí hledí "ven", na životy a věci jiných, srovnává se s nimi, hodnotí, a když z toho nevyjde lépe než to co vidí, tak je ve stresu, začne mít pocit, že nemá to, co by měl mít, pak se snaží zaplnit se a získat pocit hojnosti. Tu máme ale každý v sobě a tam je potřeba ji hýčkat a posilovat. Každý může začít něčím malým, co ho zahřeje u srdce a dá mu pocit hojnosti…mně například stačí, když se ráno nalíčím. Podotýkám, že žiji na samotě v lese a hned mám pocit hojnosti. Nebo když něco nepotřebného vyhodím, tím vznikne hezký čistý prostor a zase mám pocit hojnosti. Když jsem byla mladá a nic jsem neměla, obrátila jsem kartonovou krabici, dala přes ní hezkou látku a měla jsem stůl. A měla jsem z něj radost, a když jsem si mohla dovolit opravdový stůl, tak jsem měla zase radost a pocit hojnosti z něj.

Jak moc je důležité, aby se člověk dostal do vnitřního, pravdivého stavu – vděčnosti za to, co má, nikoli permanentní nespokojenosti z toho, co doposud nemá?

To je za mě to úplně nejdůležitější. Jenže pravdivý stav je ještě od naší republiky docela daleko…myslím tím povědomí o tom co ten skutečný stav opravdu je. Je to po celém světě stále dost vzácné, ale pro ty co hledají, se to začíná objevovat. Pro běžného člověka je to myslím náročné a pro ty co pracují na svém osobním rozvoji, na sobě, čistí se a kdo ví co, to pak často boří všechno, čemu věřili a na čem těžce pracovali.

Jaké jsou nejčastější blokace hojnosti?

Je jen jedna a tou je mozek a logika. Nic víc.

Záleží také na tom, čím je člověk ať již podvědomě nebo vědomě motivován? Závistí, lakotou, dokázat druhým vlastní sebe hodnotu přes vlastnění?

To je všechno právě jen na té úrovni bytí, kdy ještě nevíme, kdo jsme a jaká je pravda, a v té fázi na tom záleží, jinak ne. A je to přesně jak to píšeš, lidi potřebují právě tyhle atributy k tomu, aby něco buď dělali, nebo nedělali.

Jak vypadá přirozený tok hojnosti skrze bytost, tedy schopnost vydělat, darovat, investovat, utratit?

V první fázi, kdy nevíme, kdo jsme a jak to funguje, to vypadá tak, že jsem já a jiné bytosti a mezi námi se to odehrává. Dávám peníze někomu, on zase někomu…jsme oddělené bytosti a věříme i tomu, že peníze existují. Každý ví, jak to funguje. Vede nás ego, logika, přesvědčení, máme pocit, že děláme věci správně a špatně, vede nás mozek a je to náročné. Slovo "utratit", je ve svém významu ztrátou, tratit, přijít o něco…nepočítá se zde s tím, že se energie vyměnila za energii.

Jaké slovo či výraz, by byl optimální?

V tomto smyslu používám výrazy investice a útrata. Investice je cokoli co mi dělá radost, pomáhá mi to, přináší pocit hojnosti. A útrata opak. Například mám skříňku, která stála osmnáct tisíc. Nic v ní nemám, jen se na ní už asi patnáct let ráda dívám a ten pohled mě těší a pořád ji miluji. Pak mám například, spíše asi nemám…ale mohla bych mít něco za tři sta korun, co mi jen překáží, nepoužívám to. Pokaždé, když se na to podívám, mám vztek, že jsem za to vyhodila peníze a jsem tak hloupá, že se toho nezbavím, protože jsem za to dala přeci těch tři sta korun. Takže utratit je jako zbavit života. Zbavuje mě to pocitu hojnosti, vyvolává negativní emoce.

Sindy, jakým způsobem pomáháš druhým s jejich stavem hojnosti?

Pracuji především s emocemi, o těch to celé vlastně je. Emoce, přesvědčení, pocity, které jsme tu předtím zmiňovaly, tedy závist, vztek, bezmoc, nedocenění, nízké sebevědomí a podobně, jsou hlavním faktorem, který blokuje v prožívání a tím i znásobování a vytváření hojnosti. Také jsou to filtry vnímání. Umíš si představit, jak asi vidí svět lidé, skrze své negativní emoce? Samozřejmě negativně. Což není motivace něco dělat a měnit. Pomáhám lidem odstranit tyto bloky, změnit přesvědčení a oni už se potom rozjedou sami. A že je to jízda! Nyní jsem k tomu přidala ještě další level, kdy do hry vstupuje i kvantové tvoření, ale trochu jinak než ho tady známe a to je opravdu "hra" těch největších světových hráčů, nádherná a osvobozující.