Průvodce umělým oplodněním

Počet párů, které se v Česku při snaze o početí vytouženého potomka obracejí na možnosti asistované reprodukce, v poslední dekádě výrazně narůstá. Co vše obnáší proces umělého oplodnění?
Pokud se pár rozhodne navštívit reprodukční kliniku, nemusí řešení problému vždy vyústit až v samotné umělé oplodnění. "Na každou dvojici čeká nejdříve vstupní konzultace, při které se specialistou probere rodinnou i osobní anamnézu. Následuje základní vyšetření obou partnerů. U muže se typicky stanovuje spermiogram z ejakulátu. Ženě se provede ultrazvukové vyšetření malé pánve a odběr krve pro zjištění hladiny hormonů. Taktéž se oběma partnerům provede odběr krve pro genetické vyšetření," popisuje Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

Když pomůže pouze IVF

Pokud testy u páru odhalí závažnou reprodukční poruchu, kterou nelze překlenout přirozenou cestou, nezbývá než přistoupit k umělému oplodnění. Nejčastěji je využíván soubor postupů známý pod zkratkou IVF (in vitro fertilizace), při němž je vajíčko oplodněno spermiemi partnera mimo tělo ženy.
Celý cyklus začíná hormonální stimulací vaječníků, která je nutná pro dozrání většího počtu vajíček. Začíná se s ní zpravidla druhý až třetí den menstruačního cyklu a proces trvá obvykle 10 až 12 dnů. Využít se ale může i takzvaný random start neboli zahájení stimulace bez ohledu na menstruační cyklus. Původně se tato metoda aplikovala především u žen, pro které by čekání bylo přitěžující, například z důvodu onkologické léčby. Nyní se však využívá tato metoda i u ostatních pacientek.

Zralá vajíčka jsou následně odebrána v celkové anestezii a v ten samý den laboratorně oplodněna za pomoci mikromanipulační techniky. Vzniklá embrya jsou následně zamražena. V této fázi se také mohou provést jejich preimplantační genetická vyšetření. Nejperspektivnější embryo je následně tenkou kanylou bezbolestně přeneseno do dělohy ženy a provede se takzvaný kryoembryotransfer. Přibližně za dva týdny od zákroku je proveden těhotenský test, který odhalí, zda se podařilo dosáhnout kýženého úspěchu.
Pravděpodobnost otěhotnění po transferu jednoho embrya je přibližně 57 procent. Pokud se úspěch po prvním pokusu nedostaví, jsou zpravidla k dispozici další, dříve zamražená embrya. Tím odpadá nutnost znovu podstupovat celý IVF cyklus. Při třech pokusech narůstá kumulativní úspěšnost zákroku téměř na 90 procent.

Moderní metody zvyšují efektivitu i rychlost

Průběh a délka léčby neplodnosti se pochopitelně liší případ od případu a někdy se bohužel jedná o náročný a zdlouhavý proces. Díky využívání stále modernějších metod se však rychlost i úspěšnost asistované reprodukce neustále zvyšuje. Příkladem může být moderní vyhledávačka mitóz. Ta umožňuje výrazně rychleji vyšetřit chromozomální výbavu jedince, kterou je potřeba prověřit před zahájením IVF léčby, neboť právě její poruchy bývají častou příčinou neplodnosti, opakovaných potratů nebo narození dítěte s vývojovými vadami. Léčbu dovede výrazně urychlit také zbrusu nová metoda EmbryoScreen. Metoda umožňuje odborníkům seřadit embrya podle jejich kvality, čímž citelně zvyšuje šanci na úspěšné početí a zkracuje tak dobu terapie.

Pro úspěch a rychlý průběh umělého oplodnění jsou důležité i faktory související s psychikou. Je podstatné, aby zejména pacientka pociťovala v průběhu asistované reprodukce potřebný psychický komfort. V průběhu IVF cyklu je tak nejrozumnější naordinovat si zejména odpočinek a starosti naopak na chvíli odložit.

Text: Sára Kleinová

Zdroj: Časopis Perfect Woman