Sůl nad zlato?

Kdo by neznal pohádku Boženy Němcové Sůl nad zlato! Jaký vliv má sůl na naše zdraví v praxi?
Byly doby, kdy byl soli nedostatek a kdy její bílé krystalky patřily mezi to, čemu dnes říkáme luxusní zboží. To k nám už od doby bronzové přiváželi obchodníci z dnešního severního Rakouska po takzvaných solných stezkách. Sůl tedy byla skutečně nad zlato, a to nejen v pohádkách. Jak je to ale dnes, kdy stačí dojít do nejbližšího obchodu a soli je víc než dost?

Špetka soli, kopec soli

Problém není ani tak v dostatku jako v přebytku soli, jejíž složka sodíku je v hojné míře zastoupena v průmyslově vyráběných potravinách, které jsou zpracovány s pomocí konzervantů. Naše tělo, které je historicky nastaveno spíše na nedostatek soli a na udržování jejích zásob, má pak s jejím odbouráváním nemalé potíže. Při zvýšeném příjmu, který se v naší populaci pohybuje průměrně až okolo trojnásobku doporučeného množství, totiž dochází k porušení tzv. srážecí rovnováhy. Kvůli tomu se pak tvoří ledvinové a žlučníkové kameny, zvyšuje se krevní tlak a hrozí vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Nebezpečnost soli spočívá v tom, že, s nadsázkou řečeno, působí jako návyková látka. Čím více solíme, tím méně jsou naše chuťové pohárky schopné slanou chuť registrovat. A výsledek? Ještě si přisolíme! Paralela s drogami sedí i v souvislosti s odvykáním na sůl, které například při redukčních dietách trvá okolo čtyř týdnů.
A jakže je to vlastně se vztahem obezity a solení? Podle výživové poradkyně MUDr. Kateřiny Cajthamlové solení samo o sobě nemá vliv na přírůstek na váze. Výjimkou jsou lidé s poruchou funkce ledvin, jejichž tělo má tendenci zadržovat soli a s nimi i vodu. Obecně však spočívá problém ve zmíněné chuťové otupělosti, která nás vede od přirozených chutí jídla k těm výraznějším. A těch nám poskytují dnešní obchody a fastfoody víc než dost. Vzpomeňte si sama na situaci, kdy si u filmu chcete zobnout jen jeden solený arašíd, olivku nebo brambůrek a po pár minutách před vámi leží prázdný obal. Není divu, že pro někoho může být zahnání chutě na slané stejný problém jako zbavení se mlsné na sladké. A jak ukázal Jan Werich ve zfilmované pohádce Byl jednou jeden král, své chutě jen tak neošálíme. Přesto existují účinná "šidítka", která jsou schopná sůl nahradit. Stačí se podívat do středomořské kuchyně, kde nesmí chybět citron nebo limetka, ocet a česnek.

Sůl nad zlato

I když se to podle napsaných řádků možná nezdá, sůl je opravdu nad zlato. Sodík je totiž nepostradatelnou součástí našeho organismu. Jde o v největší míře zastoupený iont v krvi. Společně s draslíkem působí na buněčných membránách a podílí se na přenosu všech informací v těle. Je také nepostradatelnou látkou pro činnost svalů, což se při jeho nedostatku projevuje například křečemi. Mezi další signály nedostatku sodíku patří také bolesti hlavy či nevolnost. Proto také sportovci a fyzicky pracující lidé, kteří se hodně potí, potřebují hladinku sodíku pravidelně doplňovat iontovými nápoji a minerálkami.

Přiměřeně, přiměřeně

Otázka tedy nestojí, zda sůl ano, či ne, ale kolik. Malé děti by neměly jíst dosolované pokrmy vůbec. U dospělých se doporučená denní dávka pohybuje mezi 3-6 miligramy, což odpovídá zhruba ploché kávové lžičce. Jak ale poznat, zda jsme svou denní dávku nepřešvihli? Určitě nemusíme odpočítávat zrnka. Stačí si jen hlídat obsah nákupního košíku. V případě, že nakupujete čerstvé potraviny a veškeré polotovary a sušené náhražky necháváte na regálech, nemusíte se o hladinu sodíku vůbec starat. Stejně tak můžete v obchodě nechat i sáček s kuchyňskou solí, protože ta je dostatečně zastoupená v sýrech, pečivu, ale i v některých druzích zeleniny. Už z těchto potravin tedy dostane vaše tělo přesně to, co potřebuje. Slánky netřeba...

Text: Sára Kleinová

Zdroj: Časopis Perfect Woman