Tichý nepřítel zdraví – stres. Dá se mu vyhnout?

To, čím nás příroda vybavila k přežití, nás může stát zdraví, a dokonce i život. Protože stres je tichý zabiják. Vybírá si daň za náš způsob života, vždyť i doporučení, abychom se nestresovali, dokáže vystresovat. Jak nakládat se stresem?

O stresu platí to, co o ohni, je to dobrý sluha, ale zlý pán. Slouží nám, když je přiměřený, ale chronický a dlouhodobý stres nás může doslova spálit. Projeví se úplně všude. Na pleti, na kůži, očích, vlasech, na trávení (průjem nebo zácpa, pálení žáhy, za určitých podmínek vývoj žaludečních vředů), na kvalitě spánku i intimního života, na krevním tlaku, oslabené imunitě, přispívá k rozvoji diabetu 2. typu a souvisí i s výskytem rakoviny a psychosomatických onemocnění.

Co se děje s tělem, když je ve stresu?

Stres je mentální nebo fyzická reakce těla na život ohrožující situaci, kdy potřebujeme více nabuzení a soustředění, abychom ji zvládli a přežili. Bojem nebo útěkem.

Do krevního oběhu se v tu chvíli vylučují hormony adrenalin a kortizol, svaly se napnou, dýchání i tep se zrychlí. Pokud je to situační reakce, je to v pořádku. Možná díky tomu dokážeme zabránit dopravní nehodě nebo úrazu. Pokud je ale stres chronický, to znamená, že trvá dlouho, tělo je stále zaplaveno stresovými hormony, svaly nemají čas na odpočinek, přestává nám sloužit.

"Doporučení nestresovat se je jistě rozumné a smysluplné, ale chápu, když někdo říká, že ho rady tohoto druhu stresují. Pokud se nevěnujeme tomu, co cítíme a zažíváme, nedokážeme ani dobře zvládat stres, a to vytváří další stres. Víme, že bychom se měli uklidnit, ale často nevíme jak," říká socioterapeutka Lucia Skladanová. Vzniká začarovaný kruh, když stres produkuje další stres ze stresu. A to vede k nemoci.

Stres a imunita

"Zatímco krátkodobý a náhlý stres stimuluje imunitní systém, dlouhodobý dopad stresových hormonů snižuje imunitu a odolnost vůči patogenům. Proto jsou chronicky vystresovaní lidé náchylnější na virové a infekční, ale i další onemocnění," vysvětluje Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické laboratoře Natures.Stále více odborníků se přiklání k názoru, že i zdravotní problémy, jejichž příčinu nelze lékařsky určit, jsou výsledkem stresu. Můžete to také znát z vlastní zkušenosti: ukrutně vás bolel žaludek, záda, něco jiného. Celé dny i noci. Šli jste k lékaři, ten vás poslal na vyšetření a testy. Výsledek? Zdravý jako ryba! Ale víte, že je něco špatně.

"Nejen holistická medicína, ale i mnoho psychoterapeutů věří, že nemoci jsou psychosomatického původu a stres při jejich rozvoji hraje důležitou roli. Za tyto nemoci se považuje například astma a různá kožní onemocnění," pokračuje L. Skladanová.

Pro organismus je stresem jakýkoli úkon, který jde proti němu, například setrvání v nefunkčním vztahu, práce v nevyhovujícím kolektivu, špatné známky ve škole, rozvod či rozchod rodičů... Chce se bránit, ale reaguje nemocí.

Dá se žít bez stresu?

Nalijme si čistého vína - život bez stresu není možný. Zároveň ale platí, že s dlouhodobým a chronickým stresem můžeme něco dělat. "V první řadě je důležité si uvědomit, že jsme ve stresu. Připustit si, že žijeme nebo jednáme tak, jak ve skutečnosti nechceme, je dobrý začátek a vede k dalšímu kroku. Pokud je to možné, je třeba odstranit příčiny stresu ze svého života, což je náročný, ale ne nezvládnutelný úkol," doporučuje socioterapeutka.

"Pomoci může terapie, meditace, rozhovor s blízkým člověkem, kdy postupně objevíme, co se za tím, co nás stresuje, skutečně skrývá. Pokud se například žena bojí, že přibere na váze a je pod neustálým stresem z toho, co jedla, příčinou může být nízké sebevědomí."

Situačně pomáhají zvládat stres dechová cvičení, zaměření se na "tady a teď", dobrá psychohygiena, sportovní aktivita, dodržování spánkového režimu i vyvážená strava.

Zpět k rovnováze

Při zvládání stresu a jeho následků pomáhají vitamíny a doplňky stravy. Pokud právě intenzivně nesvítí slunce, je nutné dodávat tělu dostatečné množství vitamínu D v syntetické formě.

"Dostat organismus do rovnováhy pomáhají i beta glukany, složené cukry z hlívy ústřičné. Je dokázáno, že posilují některé buňky imunitního systému, podporují rychlejší rekonvalescenci a sehrávají klíčovou úlohu i při psychosomatických onemocněních kůže, astmatu a dalších diagnózách," doporučuje A. Doboly z Natures.Beta glukany studují vědci již po celá desetiletí a lékaři je stále častěji doporučují jako podpůrný prostředek při zátěži. "Největší efekt má mikronizovaný beta glukan vysoké čistoty, který se dobře vstřebává do těla," vysvětluje odborník.

Ohroženy jsou i děti

Stres není "výsadou" dospělých, neměli bychom zapomínat, že jím trpí i děti. Je důležité pro ně vytvořit podmínky, ze kterých nebudou zbytečně vystresované a učit je se stresem pracovat. I vlastním příkladem.

Jak na stres?

1. Zastavte se a dýchejte. Soustředěně, pomalu, do břicha. Vnímejte, jak vzduch proniká do těla a jak proudí ven. I 5 minut tohoto cvičení přinese uvolnění.

2. Poslouchejte relaxační hudbu. Účinný je lehký jazz, zvuky přírody (déšť), ale i indiánské, keltské a indické skladby, ve kterých znějí strunné nástroje, flétny a bubny.

3. Smějte se. Možná nemáte moc chuť, ale dejte tomu šanci. Zkuste číst vtipy, sledovat vtipná videa nebo komedie. Někdy stačí sledovat, co dělají vaše děti nebo domácí mazlíčci, a budete se muset smát.

4. Meditujte. Stačí zavřít oči a sedět v tichu. Nemusíte opakovat žádnou mantru, i když i to je užitečné. Můžete sledovat, kam vás vaše myšlenky zavedou, a beze strachu se jimi nechat vést hlouběji do svého nitra.