Vydrž, jsi v pořadí

Pro někoho je láska dar, který je třeba hýčkat a střežit jako oko v hlavě. Pro jiné je spíš přítěží, kterou je třeba opatrně dávkovat, aby je neudusila.

Podle jednoho z nejvýraznějších sociologů Zygmunda Baumana žijeme v tekuté době. Svět se neustále mění a jakékoli pevné ostrůvky jistoty, které dříve tvořily instituce jako stát, rodina nebo církev, jsou ty tam. Obyvatel této doby je nomád zbavený pevných pout a vazeb, které by mu daly možnost přestat se neustále snažit o sebedefinování a sebeprosazení. Jeho život je jako bezbřehý oceán, v němž navazuje vztahy na potkání, bez jakékoli záruky, že vydrží. Tato jistota pro něj koneckonců není žádnou prioritou. Okolnosti tekutého světa plného otevřených možností se mohou kdykoli změnit a jeho pevný vztah pak může být na obtíž. Tekutou konzistenci tak získává i láska, která nesvazuje, netíží, může ale stejně snadno protéct mezi prsty. Jestliže už dříve staromódní model manželství vystřídaly vztahy na psí knížku, dnes jde evoluce vztahů k ještě přechodnějším svazkům - k "setkání na částečný úvazek a s pružnou pracovní dobou".

Láska na částečný úvazek

Možná to zní trochu jako sci-fi s apokalyptickým nádechem. Vždyť pořád existuje spousta párů, které mají na svém kontě už slušnou řádku let, a dá se směle předpokládat, že i před nimi se rozkládá láska širá jako lán obilí. Jenže doby hledání jednoho fungujícího modelu pro všechny dávno minuly. V multisvětě nic jako jedna správná odpověď neexistuje a každý nomád si musí hledat svou cestu ke všemu v životě, vztahy nevyjímaje.

Svatba? Ne, děkuji

Jednou z nich je i devětadvacetiletá novinářka Kristýna, která už málem stála před oltářem, když si uvědomila, že život ve spořádané domácnosti s manželem, dětmi a zlatým retrívrem není pro ni. "Před třemi lety jsem byla ochotna pro lásku udělat takřka cokoli. Překopala jsem svůj život, částečně jsem rezignovala na svou kariéru, opustila rodinu a přátele a vydala se za přítelem do Madridu. Španělsky jsem pochopitelně neuměla ani slovo a neměla jsem žádnou představu o tom, jak budu v cizí zemi žít. Přesto jsem do toho šla. Byl v tom kus dobrodružství a hlavně: byla jsem přesvědčená, že je to skutečně on! Kdy se to zvrtlo? Možná tehdy, když mě přítel pod záminkou poznávacího víkendu pozval do Brugg, vzal mě k jezeru Minnewater a tam to na mě vybalil. Jiná by se z pohledu na úžasného chlapa v pokleku a s briliantem v ruce roztekla blahem. Ve mně ale od té chvíle začaly hlodat pochybnosti, které nakonec převládly, až jsem jednoho dne vrátila prsten a sbalila kufry. Nikdo nedokázal pochopit, že prostě nechci upadnout do stereotypu a jen čekat, až láska vyšumí, nechci se vzdát zábavné práce, která mi v té době už začala chybět, a že chci naopak cestovat, sbírat zážitky, poznávat nové lidi... Kdybych s přítelem zůstala, měla bych pocit, že mi něco důležitého uniká, a to by nebylo fér."

Kristýna dnes je a není sama. Má svůj byt, svou práci, přátele, koníčky, když chce, sbalí si ze dne na den kufr, koupí si letenku a jede třeba na měsíc do tramtárie. Když má "hnízdící" pocit, zavolá Petrovi, zajdou spolu do kina nebo na večeři, vyspí se spolu a dost. "Není to opravdový vztah a není to ani sex na jednu noc. Umíme si vyhovět, aniž bychom se navzájem obtěžovali telefonáty typu "kdy přijdeš z práce, nezapomeň nakoupit a zaplatit složenky" nebo výčitkami, že se jeden druhému dost nevěnuje. Takhle nám to vyhovuje. Petr má ze svého bývalého manželství děti, kterým se může naplno věnovat, aniž by mu za krk dýchala žárlivá milenka. Já mám také svůj život a nemám nejmenší chuť jej kvůli partnerovi jakkoli měnit nebo v něm ustupovat."

Historie lásky

Lásku většina z nás chápe jako něco samozřejmého, jako něco, co působí nezávisle na naší vůli, jako přírodní zákon, který se uplatňuje s naprostou samozřejmostí jako třeba gravitace nebo zákon zachování energie. I láska má však svou historii a neustále se vyvíjí.

Když se dva hledají

Pro její dnešní podoby byla klíčová moderní éra, která nahradila tradici lidskými právy a představou autonomních individuí jednajících na základě občanské rovnosti. S ní se zrodila i tzv. romantická láska nepodmíněná jakýmikoli ekonomickými či sociálními faktory nebo rodinnými závazky. Vztah se tak stal otázkou volby, ale i nutnosti usilovat o něj, získat si partnerovu důvěru, otevřít se jeden druhému, protože jen na tomto základě mohlo vzniknout pouto. Víc než o co jiného šlo především o hledání spřízněné duše a vytváření vztahu prostřednictvím převyprávění osobní minulosti obou partnerů. V tomto kontextu se mi moc líbí, jak romantickou lásku popsali sociologové Elizabeth a Ulrich Beckovi: "Jedinci, kteří spolu chtějí žít, jsou - nebo lépe řečeno stávají se - stále více zákonodárci svých způsobů života, obhájci svých omylů, kněžími páchajícími své hříchy a terapeuty ztrácejícími hranice své minulosti. A navíc: jsou to také mstitelé, kteří bojují s křivdami na nich spáchanými. Láska je nepopsaný list, který musejí milenci vyplnit svou biografií, i když jsou vedeni lyrikou populárních písní, reklamami, pornografickými časopisy nebo psychoanalýzou."

Jak se zrodil sex

Dalším faktorem, který v historii lásky zamíchal kartami, bylo zrození tzv. plastické sexuality. Tento termín zavedl další z významných sociologů dneška Anthony Giddns pro sexualitu, která není spojená pouze s reprodukcí, ale souvisí i s tělesným požitkem. Transformace jejího pojetí se stala klíčem pro sexuální revoluci, s ní spojenou otevřenou diskusi o sexu, včetně tématu legitimity vztahu mezi stejnými pohlavími. Sexuální přitažlivost začala hrát roli jednoho z nejdůležitějších kritérií výběru partnera.

Kouzlo okamžiku

Postmoderní éra posouvá tento trend ještě dál. Ve vztazích už od partnera striktně nevyžadujeme "převyprávění" jeho minulosti, nemáme potřebu se s ním synchronizovat, protože víc než minulostí a budoucností žijeme tím, co je teď a tady, bez závazků, které by nás o tuto možnost připravovaly. Výsledkem toho se staly fenomény singles a mingles, otevřené vztahy, které mohou kdykoli skončit. Spolu, ale každý zvlášť (living-apart-together) žili i francouzský existencialista Jean-Paul Sartre a spisovatelka Simone de Beauvoirová. Půl století sedávali v kavárnách na Montparnasse, oddávali se vášnivým filozofickým diskusím, četli práce druhého, spali spolu, spali s jinými... Nikdy spolu ale nesdíleli domácnost, nebereme-li v úvahu tu poslední na hřbitově v Montparnasse.

Partner. Zn.: Hyperreálný

Evoluce se ovšem nezastavuje ani na tomto bodě, protože do hry vstupují elektronická média s lákavou hyperrealitou, v níž obraz stojí nad samotnou realitou. Sociální sítě a internetové seznamky nejsou nic jiného než svůdnou hrou s obrázky. Co to dělá s našimi vztahy?

"Svůj první a zároveň (alespoň zatím) poslední vztah jsem měla před dvěma lety. Důvod rozchodu? Asi ten, že jsem si svého tehdejšího přítele v té době nevážila tak, jak bych měla. Byl to opravdu jen úlet, ale nic nemění na tom, že jsem ho regulérně podvedla. To, že jsem udělala chybu, jsem si uvědomila pozdě. Nezbývalo, než se oklepat a jít dál," líčí svůj vztahový karambol sedmadvacetiletá učitelka Petra. "A tak hledám pana Pravého v klubech, v okruhu známých mých známých a hlavně na internetu. Vždycky jsem si myslela, že seznamky nejsou nic jiného než velká sbírka loserů, a tak mě mile překvapilo, že se mezi nimi najde i slušná řádka normálních chlapů. S některými bych si dokonce uměla představit nějaký vážnější vztah. Jakmile se ale odhodlám k tomu, že bych po pár rande mohla udělat další krok, zařazuji zpátečku. Co když na mě ten skutečný pan Pravý ještě někde čeká?"

Obchod s láskou

Sociální sítě a internetové seznamky dávají nezadaným lidem jednu velkou výhodu: zprostředkovávají takové množství kontaktů na nezadané potenciální protějšky, jaké by člověk v reálném životě neposbíral za celý život. Seznamky fungující na principu matchmakingu: okruh potenciálních partnerů zužují podle zadaných informací potenciálních partnerů kompatibilních s těmi vašimi, takže pokud hledáte vážný vztah, nepropojíte se s nikým, kdo si chce nezávazně užívat. Je tu ovšem ještě jeden aspekt - svět internetu a elektronických médií je především vzrušující spektákl, který nám v každém okamžiku nabízí tisíce a tisíce možností, jak bychom mohli žít. Na pozadí toho jsou internetové seznamky a sociální sítě něco jako neomezená degustace. Kdo by odolal neochutnat z každé nabízené dobroty alespoň kousek? Je to svět otevřených možností, z nichž můžete vybírat podle libosti. Budete si ale umět vybrat? Je to jako byste se přihlásila na prodejní portál s tím, že si něco koupíte. Virtuální probírání v záplavě nabízeného zboží bez jakékoli představy o tom, co vlastně chcete, se tak může stát bezcílným nákupním bloumáním, v němž ve výsledku nejde o to začít spokojený vztah jako spíš o nekonečnou honbu za dokonalým partnerem.

Láska 21. století

Pohádky a romantické komedie vždycky končí slovy anebo alespoň nevyslovenou naději pro nás, které se utápíme u televize pod záplavou kapesníků, "a žili šťastně až do smrti". Jak končí příběhy o lásce 21. století? Láska v dnešní době nabírá mnoha podob. Manželství mezi mužem a ženou už dávno není jediným legitimním svazkem a mnozí odborníci i laici proto tuto instituci odkázali do věčných lovišť. Osobně bych to takto černobíle neviděla. Způsob, jakým navazujeme vztahy a jaké partnery vyhledáváme, odráží jako zrcadlo nejen dobu, v níž žijeme, ale i to, jak vnímáme sami sebe. Dříve nebylo na výběr. Chtěla-li si žena udržet své postavení ve společnosti, musela se vdát. Nyní je ale všechno jinak. Může žít s partnerem na hromádce, pokud pro ni není manželství víc než cár papíru. Může žít v registrovaném partnerství či manželství se ženou, pokud jí tak velí její srdce. Může žít ve vztahu na částečný úvazek, cítí-li, že má v životě i jiné priority, kterých se nechce vzdát. Může žít v ještě tekutějších vztazích, které se omezují na virtuální komunikaci v případě, že není právě zralá na vztahy offline. A může žít i sama, pokud ji břímě každého vztahu tíží natolik, že ho nedokáže nebo nechce unést. Jinými slovy si nemyslím, že by éru manželství vystřídala éra singles, mingles nebo jiných přístupů ke vztahům. Jen se rozšířilo pole možností.

Text: Sára Kleinová

Zdroj: Časopis Perfect Woman